Marný boj se státem o chvilku ticha

13. červenec 2009
Dálnice nad Slavníčem

Nejméně deset let bojují lidé ve vesničce Slavníč u Herálce na Havlíčkobrodsku s českým státem. Jen několik metrů od krajního domu totiž vede dálnice D1 a hluk je neúnosný. K charakteristickému rámusu se přidávají silné rány od mostní konstrukce. Hlukové mikrofony tam naměřily vyšší hodnoty než udává norma, a to jak ve dne, tak v noci. Nic se ale neděje. Hygienik totiž dal správci komunikace - Ředitelství silnic a dálnic - výjimku. Lidé ve Slavníči to považují za pohrdání jejich vlastním životem.

Nezájem, neochota, arogance - s takovým přístupem se ve státních orgánech a institucích setkávají lidé ze Slavníče u Herálce na Havlíčkobrodsku. Jen několik metrů od jejich domů vede dálnice D1. Deset let jim stát slibuje, že postaví protihlukové stěny, které vesničku obklopenou hlubokými lesy a téměř panenskou přírodou, ochrání. Poslední termín kolaudace měl být letos v březnu. Do této chvíle ale není vůbec nic. Místní lidé musejí skutečně každý den konzumovat obrovské decibely, které podtrhují rány z mostní dálniční konstrukce.

Ve dne, v noci, 365 dní v roce obtěžuje obyvatele Slavníče dálnice. Výjimku tvoří jen chvíle, kdy se tepna zastaví. Cestou od mostu do vesnice jsme potkali mladého muže. Právě šel na vlak. O kus dál klepeme na dveře u chalupáře z Prahy Jiřího Rédla.

"Ten hluk je neskutečný, absolutně neudržitelný. Nedá se tu žít, spát, žít. Hučí to ve dne, v noci, od rána do večera," řekl chalupář, podle něhož je hladina hluku ve Slavníči mnohem větší než u něho doma v Praze. "Bydlím v Krči, ale je tam příjemněji než tady," doplnil. Dům pana Rédla je asi 150 metrů od dálnice. Ve všech jeho částech ji velmi zřetelně slyší.

Asi o 50 metrů dál žije se svou manželkou Miroslav Šmíd. Do Slavníče se přistěhoval z Prahy a chtěl žít v klidu na vesnici na Vysočině. "Trvá to 24 hodin denně. Nejhorší je, že když se setmí, tak se to nese mnohem víc než za dne. Je to nepříjemné, protože v Praze byla hluková pohoda mnohem lepší než tady. Chtěli jsme odjet na vesnici, abychom tady žili, abychom tu založili rodinu a vychovávali děti a mysleli si, že budeme v přírodě. Ten hluk je strašný," stěžuje si Miroslav Šmíd.

Ve Slavníči žije 51 stálých obyvatel a věkový průměr je velmi nízký, kolem 30 let. Aktuálně ve vesnici žije 14 dětí a patnácté je na cestě. K tomu jsou v okolních lesích stovky chat a v létě to tam žije. Žije to i na místním novém hřišti. Bohužel ne tak, jak by si místní přáli. "Je to na úrovni dálnice, musíme zvyšovat hlas, abychom se vůbec slyšeli," říká maminka Kamila, která chodí se svými známými právě na hřiště. "Je to velký hluk, který opravdu obtěžuje," dodala.

"Postavili jsme dětské hřiště za bezmála 600 tisíc korun s tím, že bude postavena protihluková stěna. Ale na hřiště se line hluk z dálnice,m na kterou odsud vidíme. Když si maminky chtějí povídat, tak mají docela smůlu, musejí trochu pokřikovat. Je to označené jako hluk v těžkém průmyslu," přidává se starosta Slavníče Milan Povolný.

Boj možná s větrnými mlýny svádí i paní Milena. "Ve vesnici jsme pětatřicet let. V tomto státě není záruka v ničem. Měla tu být postavena protihluková stěna, která se už několikrát oddálila," dodala. Lidé ve Slavníči mají zřejmě smůlu. Normy hluku jsou překročeny a potvrzují to pravidelná měření. Hygienik ale dává správci dálnice výjimky. Ta poslední končí letos v září.

Ve Slavníči u 99. kilometru dálnice se už několikrát mělo stavět a existují i výkresy, jak by stěny vypadaly. Vždycky to ale skončilo na tom, že stát nemá peníze.

Lidé trpí hlukem, úředníci ho ale neslyší

Vesnice leží u 99. kilometru pod stoupáním k exitu Větrný Jeníkov. Podle měření jsou překročeny jak denní, tak noční normy. Lidé píší dopisy, kontaktují hygieniky, správce dálnice - vše do této chvíle bez výsledku.

Starosta, místní občané, vlivní chalupáři - ti všichni píší ze Slavníče dopisy s jediným podtitulkem: řešení hluku. Oslovují Ředitelství silnic a dálnic, krajskou hygienickou stanici, české politiky a tak dále. "Myslím, že se to táhne déle než deset let zpátky," říká starosta vesničky Milan Povolný a v ruce drží hromadu papírů.

"Oslovujeme různé úřady, aby nám řekly, kdy k tomu konečně dojde, ale dostaneme odpovědi vždy, když se to odvalí jako kámen před námi. S tím jsme odsunuti do neznáma," přiblížil starosta. Naposledy se stěny kolem 99. kilometru dálnice D1 měly stavět v minulém roce a letos. Kolaudace byla naplánována na konec března.

Své o tom ví i paní Milena: "Loni jsem byla na stavebním řízení v Brodě, kde slíbili, že pokud to trošku půjde, všichni vědí, že je to hrozné, zvlášť podél silnice, tak prosadí jakési nové postupy. Aby hluk nešel ven, tak to má být uzavřené." "Záhy nám přišel dopis, ve kterém bylo, že došly prostředky a stěna Slavníč se konat nebude a je odsunuta do roku 2011, 2013 a nikdo neví, co bude dál," doplnil starosta.

Hygienik dal totiž správci dálnice výjimku, která umožňuje dál komunikaci provozovat bez povinnosti stavět stěny. Aktuální končí letos na podzim. Mezi tím se ve schránce u obecního úřadu objevila další nadutá obálka. Starosta ji rozlepil a nevěřícně kroutil hlavou. Byla to studie na rozšíření dálnice o další čtyři pruhy. "Bylo mi odpovězeno, že každý má svoji práci," řekl zoufale.

To se z pochopitelných důvodů vylučuje. Milanu Povolnému už dochází trpělivost. Může si stěžovat na ministerstvu zdravotnictví na postup hygieniků nebo rovnou zažalovat stát jako majitele dálnice. Konečně by se s tím něco udělalo, protože takhle nás budou před sebou valit a valit, odsouvat a odsouvat. Takže je asi potřeba požádat někoho o pomoc," dodal starosta.

Lidé ve Slavníči na Havlíčkobrodsku berou dálnici jako součást svého života. V klidu se vyspí jen ve chvíli, kdy se nejdůležitější silnice v Česku zastaví.

Silničáři: Na protihlukovou stěnu nejsou peníze

Obyvatelé Slavníče u Herálce na Havlíčkobrodsku se statečně perou za svá práva. Vesničku obchází dálnice D1 a hluk je nesnesitelný. Deset let jim Ředitelství silnic a dálnic jako správce komunikace slibuje, že problém vyřeší. Zatím ale stále nic.

Ředitel Závodu Brno Ředitelství silnici a dálnic Pavel Doležal uvedl, že protihlukové stěny u Slavníče musejí počkat kvůli nejpalčivějším problémům, které se na dálnici D1 vyskytují. "I když neříkám, že Slavníč není nejpalčivější. Ač jsme to dotáhli ke stavebnímu povolení, a protihluková stěna kolem dálnice musí mít stavební povolení, tak jsme narazili na nedostatek finančních prostředků. V dnešní situaci je velmi těžké tyto finanční prostředky na realizaci protihlukové stěny mít k dispozici," řekl Pavel Doležal.

Tyto stavby jsou financovány ze státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. "Prostředky na protihlukovou stěnu Slavní jsme nárokovali v přípravě rozpočtu pro letošní rok. Bohužel v rámci schvalování rozpočtu fondu nebyly finanční prostředky schváleny," doplnil ředitel.

Ke stavbě protihlukové stěny se přitom už několikrát schylovalo, což potvrdil i Pavel Doležal. Vždy to ale ztroskotalo na nedostatku peněz. "Musíme řešit i stavební povolení a k tomu potřebujeme projektovou dokumentaci. Pokud nemáme jistotu, že za rok, za dva se stěna bude realizovat, tak příprava dokumentace není v té době nutná," upřesnil ředitel.

Hlukovou zátěž musí řešit správce dálnice, kterým je právě Ředitelství silnic a dálnic a zákon mu ukládá, aby obyvatele chránilo před hlukem. Pavel Doležal nicméně namítá, že pokud správce nebude mít dostatek peněz, není schopen tuto situaci zvládnout. "Hygienický limit a výjimka je pojistka, kdy se stát na druhou stranu jistí, že dělá vše proto, aby obyvatelům zajistil dodržení hlukového limitu. V tomto konkrétním případě žádáme o výjimky, a to zejména z důvodů, že potřebujeme doložit hygieně, že konáme, že jsme žádali o finanční prostředky, že máme připravenou projektovou dokumentaci, že máme nachystaný tendr. To vše krajské hygienické stanici prokazujeme a ta posuzuje, zda jsme udělali všechno. A je pak na jejich rozhodnutí, zda nám výjimku prodlouží," řekl Pavel Doležal.

Kvůli nedostatku financí nakonec v nejbližší době nedojde k projektu, který rovněž straší obyvatele Slavníče. Tím je rozšíření dálnice. "Kvůli finanční náročnosti se to ztrácí v nedohlednu. To znamená, že určitě dřív bude protihluková stěna. Ale to se nevylučuje se šestipruhem, protože protihlukové stěny jsou dnes stavěny stavebnicovým způsobem, takže panely zůstanou a konstrukce se posune o jeden až dva metry tak, aby šestipruh mohl proběhnout," dodal ředitel.

V úterý 14. července vás upozorníme na novinky v penzijním připojištění. Zatím se o nich málo mluví, ale naše životy mohou dost ovlivnit. Nalaďte si proto v úterý Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

Spustit audio
autoři: Milan Kopecký, Vilém Janouš