Mámou potmě III

Všechno kontroluju dotekem. Už se nebojím, říká nevidomá máma Alena

Předchozí díl
Následující díl

Od roku 2019 sledujeme příběh nevidomé Aleny, která se stala mámou malé Šarloty. V prvním díle si připomeneme, jak se Alena připravovala na mateřství a jaký byl první rok mámy potmě.

Alena se narodila se svým bratrem dvojčetem předčasně v 7. měsíci těhotenství. Obě děti musely v 80. letech do inkubátoru: „Tam mi bohužel z velké části spálili sítnici. Do 16 let jsem maličko viděla – na jedno oko asi 2 metry a na druhé půlmetr. Potom se ale objevila komplikace, a to zelený zákal. A pak s tím už nešlo nic dělat,“ vysvětluje Alena. 

V časosběrném seriálu jsme mapovali její mateřství a přípravu na něj: „Teď potřebuju trefit ten kopeček,“ říkala Alena pro Radiožurnál v létě 2019. Trénovala ještě s prázdným kočárkem a několikakilovou maketou miminka. Nevidomá budoucí máma se učila zatáčet a najíždět na obrubníky a musela zvládnout i rampu na schodech, které vedou k činžovnímu domu.

Nejhezčí zvuk, jaký jsem kdy slyšela

Jako nevidomá vozí Alena kočárek za sebou, aby mohla slepeckou holí prozkoumávat terén vepředu. Na narození dítěte se Alena chystala i doma: „Vcházíme do mého bytu, je tu krásná akustika a hlavně to tu znám. Využívám echolokaci, tedy odraz zvuku. Tady je postýlka, oblečení, kosmetika.“

Na podzim roku 2019 je Alena v 8. měsíci těhotenství. Na vyšetření v porodnici slyší poprvé srdce dcery: „Točíme monitor a je to ten nejhezčí zvuk, který jsem kdy v životě slyšela. Samozřejmě se potkávám i s negativními názory – jak to budeš dělat, když nevidíš…Uvědomuješ si to? Já neříkám, že to bude procházka růžovou zahradou, ale to není pro nikoho z nás.“

Čtěte také

Šarlota se nakonec narodila císařským řezem o něco dřív. Alena je mámou potmě: „To dítě držíte v ruce a říkáte si – je to kus mě, je to krása. Říkám jí Lotynka. Já ji mám denně v ruce, takže vím, jak vypadá.“

Nevidomá Alena zvládá veškerou péči o dceru sama. Přebaluje po hmatu:  „Podíváme se, co tam máme. Sáhneme si tam a máme tam velký poklad. Teď už se nebojím.“

Šarlota si zvykla

Šarlota roste. Je rok 2020 a Alena začíná s příkrmy: „Sváču připravujeme tak, že mixuji.“

Nevidomá máma vše kontroluje hmatem a využívá sluch. Lotka se začíná plazit a lézt, pro Alenu je to nová etapa. 

 „Všechno kontroluju dotekem, Šarlota si zvykla.“

Čtěte také

V říjnu 2020 Šarlota slaví první narozeniny a o něco později začíná chodit: „Pojď za mnou, Loty. Co mi neseš? Ty jsi šikulka.“

Jak nevidomá Alena a dnes dvouletá Šarlota navštěvují hřiště, jak bydlí a v čem jim pomáhají asistentky? O jejich roce 2021 uslyšíte v dalších dílech časosběrného seriálu Mámou potmě III.

Spustit audio

Související