Lukáš Jelínek: Opozice na baterky
Když postavíte dům na pevných základech, přečká lecjaký otřes. A poněvadž předseda ODS Petr Fiala pečlivě dbal o uhnětení vládní koalice, jež bude stmelená a obejde se bez trucpodniků zúčastněných stran, může se jevit současná opozice jako zbytečná.
Navíc proti středopravicové koaliční sto osmičce ve Sněmovně nestojí klasická levicová opozice s komplexním pohledem na svět, nýbrž dvě protestní hnutí, která se soustředí především na průběžné napadání vládních slabin.
Čtěte také
Těch je spousta, ale pravděpodobnost, že by ANO či SPD představily takové scénáře, jež by přesvědčily aspoň část koaličních zákonodárců, je mizivá.
O tom, že máme opozici „na baterky“, mnohé napovídají její průniky s vládními prioritami. Už v minulém volebním období ODS, ANO a SPD zrušily superhrubou mzdu, čímž podrazily rozpočtové příjmy. Vláda i opozice se zaklínají odporem ke zvyšování daní.
Pouze část koaličních stran by je akceptovala, aby se lépe bojovalo s deficity a aby bylo jak na krizovou pomoc občanům i firmám, tak na zajištění chodu veřejných služeb. A přestože volby 2013 jsou už dávnou minulostí, nelze si nevzpomenout na tehdejší stesky občanského demokrata Zbyňka Stanjury, že hnutí ANO od jeho strany opsalo ekonomický program.
Obstrukční nástroje
Čtěte také
Zkrátka dnešní opozice se od vlády přinejmenším v ekonomické oblasti neodlišuje ideově, nýbrž pouze tím, že pro ni nezbylo místo ve Strakově akademii.
Nijak to ale neoslabuje hlasitou opoziční kritiku, zvlášť když Andrej Babiš má neustálou potřebu nás přesvědčovat, že se ve vládě víc dařilo jemu. Utichla pouze, když v únoru Rusko napadlo Ukrajinu. Tenkrát se okamurovci odmlčeli a hnutí ANO zaujalo stejný postoj jako Fialův kabinet.
Díky tomu jsme oporou Ukrajincům bránícím domov i utíkajícím před ruskými raketami do evropského závětří. Dodnes můžeme mít radost, že se o geopolitické směřování České republiky nestrhává ostrý partajní střet. Možná i za to vděčíme průnikům mezi ODS a ANO, například ve vícevrstevnatém pohledu na Evropskou unii nebo v přístupu ke kverulujícímu Maďarsku.
Čtěte také
O nedůvěře vládě se v tomto volebním období hlasovalo zatím jen jednou – na sklonku léta, když ministr vnitra Rakušan odmítal odvolat ředitele civilní rozvědky Mlejnka, jenž byl v kontaktu s lobbistou Redlem, klíčovým aktérem pražské kauzy Dozimetr. Krátce před verdiktem poslanců ale Mlejnek odstoupil sám.
Hnutí ANO, které schůzi dolní komory iniciovalo, aspoň tvrdilo, že vláda je založená na korupci a organizovaném zločinu, jehož jádrem mělo být Rakušanovo hnutí STAN. Za další důvod hlasování ANO označilo neschopnost kabinetu řešit energetickou krizi a v drahých časech efektivně pomáhat lidem. Poslanci se přeli dvaadvacet hodin, ale vláda vydržela.
V těchto dnech usiluje Tomio Okamura o repete, ale může nabídnout jen dvacet podpisů poslanců SPD, dalších třicet mu chybí. Babišovci, kteří si jsou vědomi pevnosti koalice, ústy předsedkyně klubu Aleny Schillerové opáčili, že „v tuto chvíli toto není pro hnutí ANO na pořadu dne“.
Čtěte také
Co opozici ale problém nedělá, je příležitostné obstruování, například kvůli platbám za státní pojištěnce ve zdravotnictví, rušení EET nebo změnám mediální legislativy. Však už koalice chystá úpravu jednacího řádu Sněmovny. Jen by měla pamatovat, že i jí se za Babišovy vlády obstrukční nástroje hodily.
Pokud něco na chodu Sněmovny měnit, tak jedině ve shodě koalice s opozicí. Jejich vzájemný dialog by se hodil i na pozadí mezinárodního dění, energetických patálií či inflace. Přesto Babiš tvrdí, že zatímco on, když byl v premiérském křesle, s Fialou opakovaně jednal, nyní mu stejnou mincí opláceno není.
Kdyby se Babišovi podařilo vystřídat Miloše Zemana, pletl by se vládě do řízení země sám. Dočkali bychom se podivuhodné kohabitace – koalice by držela Strakovku, opozice Hrad. Šlo by o další zatěžkávací test zdejšího ústavního systému.
Zkouškou by prošlo ale i hnutí ANO. Jak by fungovalo s novým vedením? A nehrozil by odchod části jeho elektorátu k SPD, jež se snaží působit akčněji než ANO? Dosud se spíš spekulovalo, zda Babiš nevysaje Okamurovu družinu podobně jako ČSSD a KSČM. Jenže i hnutí SPD se musí otáčet, aby obhájilo svoje místo na slunci.
Kdyby se vládní koalice složená z pěti stran začala rozkližovat, bylo by to pro opozici znamení, že se může pokusit Fialu setřást. Když ale k tomu nedojde, nezbyde než čekat na příští volby. Optikou dnešních průzkumů by v nich ANO roli nejsilnější samostatné strany s přehledem uhájilo.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
