Luboš jeden rok po nehodě: Levá ruka se stala mojí pravou
Loni na Silvestra se Lubošovi ze Středočeského kraje proměnil život. Po odpalování zábavní pyrotechniky skončil ve vážném stavu v nemocnici, později dostal průkaz invalidy. V rámci seriálu o pyrotechnice se vracíme k příběhu 30letého podnikatele, který se musí učit držet jinak příbor nebo zubní kartáček. Zároveň chce o sobě otevřeně vyprávět hlavně proto, aby lidé četli na pyrotechnice návody.
S Lubošem jsme se viděli v nemocnici v lednu, kdy měl pravou ruku zafačovanou, s dlahou a desítkami stehů. „Doktoři to velice šikovně provedli, že to není úplně nejhorší,“ říká teď. Lékaři mu zachránili prostředníček, přišel o ukazováček a část palce. Na ruce zůstaly jizvy po roztržené dlani.
Čtěte také
„Ze začátku jsem to vyprávěl třeba i čtyřikrát za den. Trochu jsem s tím bojoval, došlo i k tomu, že jsem si vymyslel i jiný příběh, protože na to člověk není pyšnej.“ Podle stručné a pravdivé verze odpaloval římské svíce na zahradě s dětmi, bez alkoholu, přičemž osmá rána nevybuchla mimo raketu, ale jemu v ruce.
Běžné je komplikované
„Určitě bych o tom víc mluvil, aby to lidi brali opravdu vážně, že se to v ruce nedrží. Aby si uvědomili, že to poznamená pak celý život.“ Po propuštění z nemocnice následovala půlroční rehabilitace, dřívější práci mechanika ale už vykonávat nemůže. Činnosti vyžadující cit v obou rukou jsou komplikované.
Od nehody bere do levé ruky konvici s čajem i tužku na psaní. „Občas mi to ujede, protože ten úchop je jinej. A každý ten podpis se liší, takže jsem měl problém třeba v bance,“ směje se Luboš.
Fotografie z minulého roku (záběry mohou být drastické)
Zatímco při řízení auta si poradí relativně hladce, s příbory je to horší. „Tou pravou neukrojím nic, tam ten ukazováček chybí. Příbor držím naopak – tak, že si vidličku zaaretuju mezi prostředníčkem a palcem, aby byla stabilní, jinak to ujíždí,“ popisuje.
