Lodě pro Hru o trůny vznikají v malé moravské dílně. Roli při výrobě hraje čas i cena
Lodě ze Hry o trůny dnes znají diváci po celém světě. Zřejmě ale netuší, v jak skromných podmínkách vznikají – v jedné nenápadné moravské dílně. „Vraty mé dílny od roku 2012 prošlo kolem třiceti lodí,“ říká stavitel lodí Radim Zapletal v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Stavěl lodě pro Hry o trůny, seriál Vikingové, Ligu výjimečných nebo třeba pro Letopisy Narnie. Všechno přitom přišlo zčista jasna – kdysi dávno v roce 2012. „V klidu jsem si klepal v dílně a najednou mi zazvonil telefon. Nemluvím anglicky, tak jsem to položil. Za půl hodiny už mi volali česky,“ vzpomíná stavitel, jak se dostal k zakázce na seriálu Vikingové.
Hra o trůny je čím dál větší soap opera. Osmá série je předvídatelná, shodují se publicisté
Jeden z nejúspěšnějších televizních seriálů posledních dekád má před sebou poslední díl. Za svou existenci posbíral řadu ocenění, uvedení každého dílu je srovnatelné s premiérami filmových blockbusterů a na fantasy seriál zajímá Hra o trůny nezvykle široké publikum. „Žánrově je to fantasy s prvky politického thrilleru, čím dál tím víc se ale Game of Thrones přiklání k soap opeře,“ popisuje vývoj megalomanského projektu HBO Jindřiška Bláhová z týdeníku Respekt.
Jeho lodě se dnes inspirují nejen reálnou historickou předlohou (jako třeba právě u seriálu Vikingové), ale někdy i fantazií výtvarníka. To je třeba případ i populární Hry o trůny. Času na stavbu navíc mnoho není. „Stavíme třeba tři lodě během dvou měsíců, jsme na to tři,“ upozorňuje Radim Zapletal.
Lodě, které takhle Radim Zapletal a jeho tým postaví, něco vydrží. Postupy, které používá, se od těch klasických (které používali třeba skuteční Vikingové) ale liší. „Lodě se dřív dělaly z masivního dřeva, které se štípalo. Pro film to ale není reálné, všechno se totiž dělá v krátkém čase a hraje roli i cena,“ vysvětluje stavitel.
Nechat události plynout
Stavěl už přitom kdeco. Začínal historickou zbrojí, dokázal ale postavit i trojského koně. K lodím jako takovým se dostal vlastně náhodou. Ještě jako šermíři v roce 1992 plánovali, že se na vlastnoručně postavené lodi vypraví do Ameriky. „Ta loď fyzicky existovala a snad existuje ještě dodnes,“ vzpomíná Radim Zapletal s tím, že na samotnou plavbu nakonec nedošlo.
„Tyhle velké sny jsem si už prosnil. Co jsem dělal místo toho, ale stálo za to. Dnes už si dopředu velké cíle nedávám, nechávám události plynout,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
