Libor Dvořák: Kdy Západ propásl šanci odvrátit současnou válku
„Tenhle den si budeme pamatovat všichni – čtvrtek 24. února 2022. Den, kdy šílené ruské vedení zahájilo velkou válku proti Ukrajině. Den, na který se všichni Ukrajinci a jejich přátelé po celém světě připravovali, ale zároveň ve skrytu duše doufali, že nikdy nenastane. Den, kdy Kreml zahájil válku v Evropě,“ říká ve svém rozsáhlém komentáři pro rozhlasovou stanici Deutsche Welle ukrajinský publicista Roman Gončarenko.
Právě v těchto dnech se tak trochu neprávem ptáme: Jak se něco takového mohlo stát?
Podle pana Gončarenka bychom odpověď měli hledat v moderních evropských dějinách, konkrétně v reakci legendárního Winstona Churchilla na výsledky dávné mnichovské zrady, kterou tehdy západní spojenci spáchali na tehdejším Československu: „Měli jste před sebou volbu mezi válkou a bezectností. Zvolili jste bezectnost – a dostanete válku!“
Čtěte také
Také dnes nese nemalou část odpovědnosti za současný válečný požár na Ukrajině Západ. Když v roce 2014 Rusko Ukrajinu přepadlo poprvé, anektovalo Krym a vyvolalo separatistickou krizi v Donbasu, Západ vší silou držel tehdejší kyjevské vedení za obě ruce a přemlouval ukrajinské politiky, aby nevzdorovali a „neprovokovali“ tak Vladimira Putina.
To byla fatální chyba – tím spíš, že Západ nehodlal Ukrajině poskytnout sice smrtící, ale přece jen obranné zbraně ani zavést proti Putinovu Rusku tvrdá odvetná opatření. Ta přišla zčásti až po sestřelení malajsijského boeingu, ale byla tak omezená a bezmocná, že Rusko jen přiměla, aby ve svých ohavných záměrech pokračovalo.
Putinovy plány
Pravdou je, že míru šílenosti ruského vedení a pasivně agresivní nálady mezi většinou ruského obyvatelstva, které Ukrajinu nevnímá jako nezávislý stát, podcenil i Kyjev. Ten dlouho nehodlal přerušit diplomatické styky s Ruskem – tím svým západním spojencům vyslal osudový signál: Ono přece není tak zle, jak by se mohlo zdát.
Nakonec to znamenalo, že Západ propásl okamžik, kdy ještě bylo možné současnou válku odvrátit. Západní političtí lídři dali přednost přemlouvání Ruska – v naději, že jasného agresora se podaří uchlácholit.
Dějiny lidstva ale nezaznamenaly jediný příklad, že by něco takového někdy vyšlo. Rusko využilo peníze, utržené za svou ropu a zemní plyn, na vývoj nových zbraní a přípravu k apokalyptické válce nejen proti Ukrajině, ale proti celému Západu.
Přitom tu bylo dost těch, kteří na nebezpečí upozorňovali, vždyť Kreml a jeho propagandisté se se svými záměry nijak netajili. Je tedy čas chyby minulých let napravit.
Když ale byl nedávno na stanici DW tázán známý britský historik Timothy Garton Ash, jestli Evropa míří k Helsinkám 2.0, anebo spíš k Jaltě 2.0, odpověděl: „Myslím si, že je tu jasné odhodlání mířit k Helsinkám, ale přece jen se bojím, že z toho nakonec může být ošklivý kompromis za zády Ukrajiny.“
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Lída Rakušanová: Válka na Ukrajině je naše válka
Řada scénářů se mezi politology objevila po Putinově pondělním proslovu, kterým upřel Ukrajině právo na sebeurčení. Ten nejhorší tam uskutečňuje ruská armáda právě teď.
-
Vztahy k Rusku a Ukrajině náš národ vždy rozdělovaly
Ruský útok na Ukrajinu odsoudila většina světa i podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese Rusko porušilo nezávislost a suverenitu Ukrajiny.
-
Adam Černý: Rusko invazí na Ukrajinu testuje své spojence
Vladimir Putin svou invazí na Ukrajinu se nepokouší jen násilím měnit hranice v Evropě, ale nepřímo i ověřit, jak a která země je ochotna podporovat jeho nynější politiku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
