Leonard Cohen a zenbuddhismus

30. srpen 2009

Doteky víry

náboženství|foto:Fotobanka stock.xchng

Jak už jsme zmínili v minulém díle, Leonard Cohen se časem stal zenovým buddhistou. Někdy v roce 1970 tak v zenovém klášteře v Kalifornii zahájil cestu přeorientování a obnovy disciplíny, po které jde dodnes. Ale toto náboženské přesvědčení se v jeho písních téměř neprojevilo. Dál se tu objevují motivy kritického pohledu na křesťanství a jeho hodnoty, případně jejich dodržování v soudobé společnosti. Například v písni Dance Me To The End Of Love se vrátil k problematice koncentračních táborů a Boží viny v této věci. A také k neoddělitelnému spojení víry a lásky směřující k pozemskému ty a zároveň k Bohu v žalmické písni Halelujah.

Pro Cohena je to hlavně milostný vztah, který přináší ospravedlnění. Podobně píseň If It Be You Will, vlastně nebyla nic jiného než modlitba za klid , jenž přináší poslušnost. I když opět není jasně řečeno, o poslušnost jaké vůle se tu jedná. Vůle Boží, nebo lidské.

Album Various Positions, ze kterého pocházejí citované písně, bylo pro Cohena přelomové. Hudebně už mířilo k syntezátorovému popu, který mu přinesl skvělý comback, ale svou metaforikou i tematickým záběrem stále připomínalo starého Cohena šedesátých a začátku sedmdesátých let. A zároveň se tu už naplno začal projevovat náboženský pesimismus dalších alb I Am Your Man a Future. Tam v písni Closing Time už nevidí žádnou naději. A to přes to, že celé album je uvedeno biblickým příběhem o nalezení Izákovy ženy Rebeky. Zpěvák tu vyslovuje nedůvěru vůči křesťanské i židovské víře, ačkoliv je mu stále jakousi mírou hloubky a podstaty lidství.

Putování za Cohenovým náboženským směřováním můžeme uzavřít slovy, že před sílou hlasu a slova a toho, co mohou sdělit, stojí Leonard Cohen se skloněnou hlavou a úctou, protože chápe zodpovědnost tvorby a potřebu celistvosti nutné k tomu, aby dílo bylo čestné. Judaismus, jóga, buddhismus, půst, vegetariánství, láska, drogy, poezie a malování, to všechno jsou kroky v jeho hledání svobody.