Legendy Československého rozhlasu ’68
Do studia vpochodoval houfec ruských vojáků, vzpomíná na srpen 68 Věra Štovíčková
Začátek okupace země vojsky pěti armád Varšavské smlouvy strávila Věra Šťovíčková za mikrofonem v živém vysílání. Do rozhlasu nastoupila na přelomu 40. a 50. let a byla jednou z našich prvních zahraničních zpravodajek. Jejím působištěm byla Afrika a Blízký východ. Na svých misích se Věra Šťovíčková několikrát dostala i do velmi nebezpečných situací.
„Demonstrace v Jemenu byl myslím můj nejdramatičtější okamžik, kdy jsem šla v první řadě s demonstranty a proti nám náhle vyrazila policie a spustila střelbu…,“ popisuje Šťovíčková.
21. srpna 1968 byla Věra Šťovíčková od ranních hodin před mikrofonem a spolu s dalšími kolegy informovali veřejnost o všem, co se děje. Přečetla i prohlášení pracovníků rozhlasu.
Rozrazily se dveře a pod vedením jednoho zrádného technika do studia vpochodoval houfec ruských vojáků.
Věra Šťovíčková
Desítky lidí přišly rozhlas spontánně bránit, na Vinohradské třídě dokonce vznikla barikáda. Hlasatelé ale museli aktivitu lidí mírnit, protože si uvědomovali, že jde o život. Dokazuje to autentický záznam vysílání, kdy je za slovy redaktora slyšet střelba.
Věra Šťovíčková vytrvala u mikrofonu až do poslední chvíle, kdy ještě bylo možné vysílat. „Řekla jsem: Milí posluchači, pod okny rozhlasu se střílí, až uslyšíte československou hymnu, tak my budeme muset končit…,“ popisuje.
Legendy Československého rozhlasu ’68
V srpnu 1968 pracovali v Československém rozhlase jako redaktoři, zvukaři nebo technici. Svobodné vysílání bránili před sovětskými tanky a vojáky.
V dalších dnech se ale rozhlasáci přesunuli na jiná provizorní pracoviště a vysílali dál. Za toto hrdinství bylo mnoho statečných lidí na začátku normalizace potrestáno vyhazovem. Mezi nimi i Věra Šťovíčková.
„Napřed mi zakázali vysílat, tedy psát, hovořit. Potom mi sdělili, že mám zakázaný přístup do rozhlasu, abych čekala doma na vyrozumění…,“ vzpomíná.
Pracovala pak jako uklízečka a skladnice. Pod cizími jmény ale překládala knihy z angličtiny a francouzštiny. Do rozhlasu se jako externistka vrátila až po roce 1990.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
