Legendy Československého rozhlasu ’68
Do studia vpochodoval houfec ruských vojáků, vzpomíná na srpen 68 Věra Štovíčková
Začátek okupace země vojsky pěti armád Varšavské smlouvy strávila Věra Šťovíčková za mikrofonem v živém vysílání. Do rozhlasu nastoupila na přelomu 40. a 50. let a byla jednou z našich prvních zahraničních zpravodajek. Jejím působištěm byla Afrika a Blízký východ. Na svých misích se Věra Šťovíčková několikrát dostala i do velmi nebezpečných situací.
„Demonstrace v Jemenu byl myslím můj nejdramatičtější okamžik, kdy jsem šla v první řadě s demonstranty a proti nám náhle vyrazila policie a spustila střelbu…,“ popisuje Šťovíčková.
21. srpna 1968 byla Věra Šťovíčková od ranních hodin před mikrofonem a spolu s dalšími kolegy informovali veřejnost o všem, co se děje. Přečetla i prohlášení pracovníků rozhlasu.
Rozrazily se dveře a pod vedením jednoho zrádného technika do studia vpochodoval houfec ruských vojáků.
Věra Šťovíčková
Desítky lidí přišly rozhlas spontánně bránit, na Vinohradské třídě dokonce vznikla barikáda. Hlasatelé ale museli aktivitu lidí mírnit, protože si uvědomovali, že jde o život. Dokazuje to autentický záznam vysílání, kdy je za slovy redaktora slyšet střelba.
Věra Šťovíčková vytrvala u mikrofonu až do poslední chvíle, kdy ještě bylo možné vysílat. „Řekla jsem: Milí posluchači, pod okny rozhlasu se střílí, až uslyšíte československou hymnu, tak my budeme muset končit…,“ popisuje.
Legendy Československého rozhlasu ’68
V srpnu 1968 pracovali v Československém rozhlase jako redaktoři, zvukaři nebo technici. Svobodné vysílání bránili před sovětskými tanky a vojáky.
V dalších dnech se ale rozhlasáci přesunuli na jiná provizorní pracoviště a vysílali dál. Za toto hrdinství bylo mnoho statečných lidí na začátku normalizace potrestáno vyhazovem. Mezi nimi i Věra Šťovíčková.
„Napřed mi zakázali vysílat, tedy psát, hovořit. Potom mi sdělili, že mám zakázaný přístup do rozhlasu, abych čekala doma na vyrozumění…,“ vzpomíná.
Pracovala pak jako uklízečka a skladnice. Pod cizími jmény ale překládala knihy z angličtiny a francouzštiny. Do rozhlasu se jako externistka vrátila až po roce 1990.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
