Kundera je ve Francii dodnes čtený a obdivovaný, popisuje bývalý ministr kultury Jack Lang

5. říjen 2022

Knihovna známého exilového spisovatele českého původu Milana Kundery se stěhuje do Česka. Jak tohoto romanopisce a dramatika vnímají francouzští čtenáři? „Jako významného spisovatele, který symbolizuje svobodu bytí, psaní a myšlení. Je oblíbený, čtený a obdivovaný i přes to, že se drží mimo společenské dění. Jeho jméno a dílo je stále tady,“ říká bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang.

„Milanovy knihy byly přeložené do více než 50 jazyků, včetně čínštiny třeba. To jenom dokazuje, že Milan Kundera, je nejen Francouzem, mužem z Československa, ale taky světovým občanem,“ podotýká.

Čtěte také

S Kunderovými se prý naposledy viděl před pár týdny: „Bylo to pro mě velmi dojemné a laskavé setkání i přes to, že Milan byl velmi unavený. Stále je velmi milý a pokud to tak mohu říct, tak i vznešený. Byl jsem s nimi asi hodinu a povídali jsme si,“ popisuje.

Řeč byla o prvních společných setkáních v roce 1981 a schůzkách s bývalým prezidentem Francoisem Mitterandem. On i jeho ministr kultury se vyslovovali pro to, aby Kunderovi bylo uděleno francouzské občanství poté, co byl v roce 1979 zbaven toho československého.

„Každý spisovatel a umělec by měl mít občanství země, kterou si zvolí. Milan si tehdy vybral Francii a Francii měla povinnost mu občanství poskytnout. Byla to moje iniciativa. Jsem internacionalista a nesnáším šovinismus. Francie je otevřenou zemí a všichni umělci a tvůrci by se tady měli cítit jako doma,“ zdůrazňuje Lang.

Mitterrand byl přitom zvolen i díky podpoře francouzských komunistů, jejichž ministři nedlouho poté vstoupili i do vlády. „Vnitrostátní politika v tom skutečně nehrála žádnou roli. Šlo o kulturní vizi, o otevřenost. Byla to samozřejmě zpráva do všech autoritářských zemí, do všech států, které potlačovaly svobodu. Chtěli jsme dát jasně najevo, že hájíme svobodu, kulturu a umění,“ vysvětluje.

Snídaně s Mitterandem

Lang byl ministrem kultury i v době, kdy Mitterand během své návštěvy v Praze v roce 1988 uspořádal snídani na francouzské ambasádě, které se účastnili disidenti včetně Václava Havla.

Čtěte také

„Francois Mitterand si tehdy kladl podmínky a jednou z nich bylo, aby se té snídaně mohl zúčastnit i Václav Havel. Ve svém druhém funkčním období navštívil skoro všechny země v sovětské sféře vlivu. Pokaždé přitom chtěl mluvit s disidenty a intelektuály. Nejen v Praze,“ přibližuje.

Společně s dlouholetým francouzským prezidentem Lang prosazoval vznik evropské konfederace, která se měla zabývat spoluprací v kultuře, vědě a výzkumu.

„Náš projekt ale tehdy neuspěl. Havel a další nám totiž řekli, že zatím nechtějí velkou Evropu, ale že by rádi vstoupili do NATO a do společného evropského trhu. Dnes mě mrzí, že jsme nedokázali prosadit obě věci najednou,“ přiznává bývalý politik.

Kunderu ve svých projevech cituje i současná francouzská hlava státu Emmanuel Macron, sám spisovatel ale už v roce 1985 odmítl poskytovat rozhovory a veřejně nevystupuje. „Kunderových hlas dnes chybí. Skutečně má hluboce proevropskou vizi. Mým snem byla velká Evropa. Hodně jsem za ní bojoval,“ uzavírá Lang.

Jakou roli podle něj v životě Milana Kundery hraje jeho manželka Věra? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

autoři: Martin Balucha , ert
Spustit audio

Související