Které profese postihne krize nejvíce?

Začalo to finanční krizí, která vystrašila majitele bankovních účtů. Ale v podstatě se nic nedělo. Pak se západoevropské státy dostaly do hospodářské krize a domácí automobilky začaly omezovat výrobu. Teď už je řada zemí v recesi a nikdo si netroufá tvrdit, že se jí Česko vyhne. A propouštění hrozí prakticky ve všech odvětvích ekonomiky.

Nejohroženější jsou pracovní místa s nízkou kvalifikací - a to zejména v automobilovém, strojírenském, sklářském a textilním průmyslu. To tvrdí zaměstnavatelské svazy a analytici. Největší propad zaznamenávají exportně orientovaná odvětví, výrazně klesá výroba ve strojírenských odvětvích, lze tedy předpokládat, že propouštění zasáhne i pracovníky těchto oborů.

"Teď v zimě se nezastavím, jezdím dnem i nocí, ale samozřejmě počítá se s tím, že může skončit fabrika, tím pádem já skončím taky." "My zásobujeme autoservisy, takže bych se toho nebál. I kdyby ta automobilka krachla, tak myslím, že ještě tak deset let bychom tu práci mohli mít. Jelikož auta potřebují servis." "Tři čtyři měsíce, než ta krize začala, byl řidičů nedostatek. Teď je to obráceně."

Tak se svěřují lidé ve vysílání Radiožurnálu. Profese mohou být ohroženy prakticky všechny - to soudí předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Břetislav Ošťádal. Týká se to podle něho technicko-hospodářských pracovníků, projektových manažerů, pracovníků řízení výrob i obchodu. Postižen bude i sektor služeb. Také banky budou hledat efektivnější cesty a mnohé už oznámily snížení počtu pracovních míst. Jistý svým místem si prostě nemůže být nikdo.

"Já mám zkušenost velmi špatnou, když člověk přijde o práci. Protože mně se povedlo, že jsem opravdu spadl do bahna, pak jsem šel na úřad práce, za každou cenu jsem chtěl jít dělat a nakonec jsem šel dělat k jedné bezpečnostní službě. To bylo neúnosné tam být, takže jsem šel zpátky na pracák. Dali mi menší podporu, takže jsem chodil pro sociální dávky. Musel jsem vzít práci - bohužel u bezpečnostní agentury, u které dělám už tři roky. Teď mě mrzí, že je ta krize, protože stále sháním něco lepšího. Zase jsem tam, kde jsem. A člověk musí být rád, že je rád."

Nezoufat a hned se pustit do hledání nového místa - to radí další posluchači, kteří už mají nepříjemné zkušenosti se ztrátou místa za sebou.

"Nezůstávat doma, okamžitě jít na nějakou rekvalifikaci a hledat práci." "Já jsem si udělal kurz na vysokozdvižný vozík, který mě stál tři a půl tisíce korun. A spousta kamarádů říkala - prosím tě, tři a půl tisíce, na co ti to bude? A sešel se rok s rokem a dnes v zaměstnání, kde dělám, se ten vysokozdvižný vozík využívá. Díky tomu mám i o trochu větší mzdu než ostatní a nejsem tam jen jako obyčejný dělník."

Podle Českého statistického úřadu se v lednu oproti minulému měsíci zvýšil podíl lidí, kteří očekávají růst nezaměstnanosti. Ministr financí Kalousek předpovídá, že stoupne na 7,2 procenta.

Praze se nezaměstnanost zatím spíše vyhýbá

Míra nezaměstnanosti se u nás v prosinci vyhoupla na šest procent z listopadových 5,3 procenta. Počet lidí bez práce, kteří mohli ihned nastoupit do zaměstnání, se zvýšil na 335 tisíc osob. Nezaměstnanost prudce vzrostla hlavně kvůli nastupující světové hospodářské recesi. A pracovní místa začínají ubývat i v Praze, která dosud nikdy s nezaměstnaností problémy neměla.

Míra nezaměstnanosti v hlavním městě je přibližně dvě procenta. "To, co známe z určitých okresů, kde nějaká odvětví končí celá, se v Praze zatím neděje. Zaprvé je to vyšší počet volných míst a záleží samozřejmě na struktuře zaměstnanců v Praze. Ta vždy byla trochu jiná než v těch určitých problematických okresech. Dá se říct, že tady ti dominantní zaměstnavatelé, kteří by vévodili okresu, nejsou - tak, aby to ovlivňovalo celkovou zaměstnanost v Praze," říká Xenie Johnová z Úřadu práce hlavního města Prahy.

Praha se liší i tím, že v ní sídlí mnoho ústředí bank a firem. Nikde jinde nepracuje tolik řídících, vedoucích pracovníků. I ti však ztrácejí místa. "V evidenci samozřejmě jsou, protože do evidence přicházejí, nicméně z mých zkušeností nezůstávají v té evidenci dlouho. Jejich snahou je najít si místo sami. Mají i určité zkušenosti, takže podniky je rády přijímají, jelikož mají i řídící zkušenosti nebo zkušenosti z jiných oblastí. Jejich motivace spočívá samozřejmě v tom, že ta podpora v nezaměstnanosti není zase tak vysoká, na jakou úroveň byli z hlediska mzdy zvyklí. Na konci prosince těchto uchazečů bylo 808 a v lednu 819, takže výrazný nárůst tam nenastal.

Nenastal ani ve skupině vědeckých pracovníků, kde těch uchazečů bylo v prosinci přes dva tisíce a v lednu také přes dva tisíce. Když to vezmeme z druhé strany, což jsou pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, tam bylo v prosinci evidovaných 2042 uchazečů, v lednu 2129. Z toho je vidět, že ani v této kategorii k nějakému významnému pohybu nedochází."

V lednu se na pražských úřadech práce o zaměstnání nově hlásilo 4400 lidí. O tisíc více než v prosinci. To je ale podle Xenie Johnové běžné. "V lednu je vždycky výraznější nárůst. Zajímavější by možná bylo, že v prosinci ukončilo evidenci na úřadech práce v Praze 2700 uchazečů, v lednu to bylo pomalu 3350 uchazečů. Takže je vidět, že uchazeči nová místa nacházejí. I v této době."

V Praze nyní shání práci 8300 lidí. Počet volných míst ubývá. Je jich ale stále víc než nezaměstnaných.

Rekvalifikace - právě ta může cestu k nové práci usnadnit

Které profese postihne hospodářská krize nejvíce? To bylo téma dnešního pořadu Pod kůži, stejně jako tématem pro hosta, kterým byla Věra Smith z firmy HYS, která se zabývá vyhledáváním specializovaných pracovníků. Ani její firmě se krize nevyhnula - v současné době totiž firmy poptávají o přibližně 50 procent méně pracovníků než před rokem.

Kterých oborů se krize podle Věry Smith dotkne nejvíce? V Praze jde v první řadě o bankovnictví, finančnictví a v neposlední řadě i realitní společnosti. V celorepublikové perspektivě je jedním z nejohroženějších oborů automobilový průmysl - a to ve světle toho, že právě průmysl obecně je v současnosti krizí postižen nejvíce.

Mají podle Věry Smith lidé, kteří o práci přijdou, šanci získat v přijatelném časovém horizontu novou? To podle ní závisí na pracovní oblasti, v níž se propuštěný člověk pohybuje. Profesionálové, kteří jsou ve svém oboru specifičtí, a top management - ti si dle slov Věry Smith novou práci hledají s nejmenšími obtížemi. A ti ostatní mají možnost využít rekvalifikačních kurzů.

Právě otázka, zda jsou v České republice lidé dostatečně kvalifikovaní, je podle Věry Smith kamenem úrazu. Zmiňuje například situaci ve vědě a výzkumu, do kterých se česká vláda v zájmu jejich povzbuzení chystá investovat. "Zatím ještě kvalifikované vědecké pracovníky máme, ale už nejsou tak vyškolení a vystudovaní, jako byli ještě před nějakou dobou. Je znát, že jich je stále méně."

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.