Kreslil jsem čtyřiadvacet stran komiksu za měsíc, vzpomíná Marko Čermák na Rychlé šípy
Tramping se změnil. Ale existuje dál. I to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká trampská a country legenda a mimo jiné i druhý kreslíř slavných Rychlých šípů Marko Čermák. „Tramping se rozptýlil. Po otevření hranic se jezdí na různá místa v různý čas. Ale jezdí se stále.”
K Rychlým šípům se dostal v roce 1968. A to navzdory tomu, že Jaroslav Foglar byl pravověrný skaut a Marko Čermák zase pravověrný tramp. „Třenice občas vznikaly,” přiznává s úsměvem.
„Já ale nejsem ten tramp, který se válí opilý v příkopě před hospodou. Já jsem tramp, který utíká do lesa a táboření u mě vždy vítězilo nad interiérem,” vzpomíná. „Skautu jsem navíc vždy fandil a fandím mu dodnes.”
Fenomén Foglar

Na Jaroslava Foglara se nezapomíná. Stará vydání se dál předávají z generace na generaci. Jeho odkaz žije i ve skautských oddílech. Systém získávání bobříků totiž vymyslel Jaroslav Foglar. V prosinci měly Rychlé šípy 80. narozeniny a k tomu znovu vychází jeho kultovní kniha Hoši od Bobří řeky. Současnou generaci dětí by měla oslovit i díky novým ilustracím. Vlivy spisovatele rozkrývají reportáže Reginy Květoňové.
K Rychlým šípům se dostal díky vyhranému konkurzu v roce 1968. A minimálně zpočátku to neměl úplně jednoduché, navazoval totiž na práci prvního foglarovského kreslíře Jana Fischera. „Trefit se do jeho linek nebylo úplně snadné,” přiznává. „Byl o hodně lepší než já. Uměl zkratku a měl švihovou linku.”
A Jaroslav Foglar trval na tom, aby si jeho postavy zachovaly fischerovský rukopis, a tak měl Marko Čermák co dělat. „Ale dělal jsem to rád, byl jsem šťastný, že kreslím Rychlé šípy.”
Měl přitom přímo smrtelné tempo - neuvěřitelných 24 stran komiksu za měsíc! „Kreslil jsem celý den, celou noc a zase celý den,” vzpomíná. „Pak jsem jednu noc spal a pokračoval jsem dál. Na fotografiích jsem viděl, jak se ztrácím. Nakonec se ze čtyřiadvaceti dílů stalo dvanáct měsíčně.”
Rychlé šípy nakonec skončily neslavně - za normalizace je komunisté opět zakázali. „Byl jsem ale tak urvaný z kreslení, že jsem ani nestihl být pořádně smutný. Navíc v tu dobu začali šlapat Greenhorns, kde jsem hrál na banjo - a to byla moje náplast,” přiznává Marko Čermák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...