Kreml hledá příležitost, jak vycouvat z války. Vyčkává velkou změnu na Západě, míní ruský expert na tajné služby

Velká očekávání v Rusku mají od amerických prezidentských voleb a případné změny postojů západní veřejnosti, pokud by neuspěla ukrajinská protiofenziva.

„Kreml chápe, že Západ bude Ukrajinu podporovat stůj co stůj. Ale ruští představitelé hledají příležitost, která jim umožní z této války vycouvat. K tomu potřebují určitý tlak na ukrajinskou vládu, aby byla nucena k nějaké formě dohody, byť krátkodobé. K tomu se nyní upínají,“ dodává.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Rusové potřebují být poddanými říše, říká profesor Gudkov

Rusko se zároveň mění z autoritářského v totalitní stát a ve společnosti panuje atmosféra strachu z vlády, tajných služeb a armády. A právě strach je prý pilířem moci prezidenta Vladimira Putina – nejde přitom jen o to zastrašit potížisty a opozici, ale i vyvolat pocit nejistoty ve státní správě.

Soldatov se už 20 let specializuje na ruské tajné služby. Od začátku války mu paradoxně přibylo zdrojů informací: „Řada lidí je nespokojena s vývojem války, což neznamená, že jsou liberální či demokratičtí. Cítí úzkost, že se ocitli v největší krizi svého života. A potřebují mluvit s někým, komu věří. To je otázka psychologie.“

Vrací se také k červnové vzpouře Jevgenije Prigožina a jeho wagnerovců. Ten sice pro Putina nikdy nepředstavoval politickou hrozbu, ale otevřeně kritizoval potíže na bojišti a řada lidí v armádě s ním sympatizovala.

„Když Prigožin zahájil svůj pochod na Moskvu, tajné služby a armáda se rozhodly nezasáhnout, ne z toho důvodu, že by byly v tak dezolátním stavu. Ale protože se nechtěly vměšovat do sporu, který se týkal vnitřního okruhu Kremlu,“ uvádí s tím, že právě toto je pro Putinův režim velmi nebezpečný signál.

Převrat emigrantů

Za existenciální hrozbu prý Putin považuje exilové politické skupiny a emigranty – právě tak tomu bylo i v dobách po vzniku Sovětského svazu.

„Bolševická vláda byla sestavena politickými emigranty v čele s Leninem. A všichni následující sovětští a ruští vládci se báli, že přijde nějaká jiná skupina emigrantů a svrhne panující režim. Věří tomu i Putin. A proto vidíme tolik útoků na politický exil a různé aktivisty, ke kterým dochází od začátku války,“ srovnává.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Podlá EU pomáhá Putinovi, čílí se ruská opozice

Sám Soldatov je od března roku 2022 na seznamu hledaných osob, v Rusku mu byl zabaven majetek a v zemích blízkých Moskvě mu hrozí zatčení a vydání do vlasti, kde mu hrozí deset let vězení.

Z Ruské federace uteklo před mobilizací obrovské množství mladých mužů. Evropské země jim ale vesměs neumožnily pobyt a tito lidé se nyní často vracejí zpět do Ruska.

Podle Soldatova bylo chybou, že tyto emigranty Západ více nepodporoval, protože řada z nich teď jako IT experti pracuje pro ruský vojensko-průmyslový komplex a vyvíjejí software pro drony útočící na Ukrajinu.

Soldatov věří, že v Rusku je stále dost lidí, kteří naslouchají exilové opozici: „Podle opatrných odhadů jen asi pětina populace skutečně podporuje Putina a jeho válku. Pětina je proti, ale bojí se to říct. A zbytek je někde mezi tím. V ruské historii vidíme, že velké věci se občas rozhodují ve velkých městech, jako jsou Moskva a Petrohrad. A v těchto městech je hodně lidí, kteří nepodporují válku,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.