Krach KTP Quantum připravil klienty o miliardy

Na otázku, proč společnost KTP Quantum zkrachovala, správce její konkurzní podstaty Jiří Sehnal řekl: "Firma sice nabírala značné částky od svých klientů, ale v řadě nestandardních a netypických obchodů se tyto skutečné peníze klientů měnily na peníze fiktivní. To znamená akcie, které nebyly veřejně obchodovatelné, kde ta cena byla obtížně stanovitelná, za různé pohledávky, za společnostmi, které nebyly bonitní a tak podobně. Takže ty peníze se průběhu doby vytrácely, místo aby generovaly zisk, který by správně náležel tem klientům."

Dá se říci, do jakých nevýhodných obchodů byly peníze investovány? "Například za částku zhruba 1,5 miliardy byly nakoupeny akcie společnosti Medea Bohemia. Tyto akcie byly oceněny na částku 1 000 Kč jedna akcie a to ocenění prováděl znalec, který hned v úvodu prohlašuje, že není znalcem pro tento obor a že se tedy jedná o jeho soukromý názor. A na základě tohoto posudku byly akcie nakoupeny," říká Jiří Sehnal.

Dá se říct, že vznikaly i nějaké výrazné dluhy vůči společnosti Quantum? "Ano. A co bylo ještě více pozoruhodné, tyto dluhy nebyly vymáhány." Podle správce konkurzní podstaty bylo navíc s obrovským balíkem akcií, který firma Quantum nakoupila, nakládáno velmi podivným způsobem. "Tyto akcie byly nakoupeny za 1,5 miliardy v nominální hodnotě 1 000 Kč za akcii. Za pozoruhodné též považuji, že za tu dobu těch několika let byly tyto akcie vydávány za majetek klientů, nedošlo nikdy k jejich přecenění, i když je každému známo, že málokterá akcie má naprosto stejnou cenu po dobu několika let."

Jak si to Jiří Sehnal vysvětluje? "To se dá těžko vysvětlit. Evidentní je, že někdo měl zájem na tom, aby se to přecenění prostě nedělalo. Pro klienty to má ten význam, že neznají skutečnou hodnotu své investice a pro firmu to naopak může mít význam ten, že si tím vylepšuje hospodářský výsledek." I za cenu toho, že ta čísla nejsou pravdivá? "Ano, tak to je," dodává.

Klienti společnosti Quantum jsou v této chvíli v zoufalé situaci. Zhruba 2,2 miliardy korun, které firmě svěřili, jsou nepřístupné. S největší pravděpodobností je drtivá většina tohoto kapitálu navždy ztracena. Vzniklo však občanské sdružení Jistota a budoucnost, které tvrdí, že jim pomůže získat zpět alespoň část peněz. "V současně době se snažíme vyřešit jednu základní věc, a to je to, zda zákaznický majetek spadá nebo nespadá do konkurzní podstaty," říká Ing. Ladislava Jindřichová, členka výboru Jistota a budoucnost:

Co by to v praxi znamenalo, pokud by se zákaznický majetek podařilo oddělit od konkurzní podstaty? "V podstatě ten zákaznický majetek si každý vlastník toho majetku mohl zpeněžit. A tam je zase další z výhod toho sdružení, protože podařilo by se určitě pro větší množství majetku zprostředkovat lepší odbytiště nebo lepšího kupce než tak, když by si ho prodával každý klient úpadce samostatně," vysvětluje Jindřichová.

Sdružení Jistota a budoucnost se však na svých internetových stránkách chlubí úzkým spojením s firmou Swiss Asset Management. Doslova zde píše, že usiluje o blaho klientů ve spolupráci a s výlučnou podporou Swiss Asset Management.

Správce konkurzní podstaty KTP Quantum Jiří Sehnal však před takovou spoluprací výrazně varuje. "Skutečností je, že česká společnost s ručením omezeným Swiss Asset Management v minulosti se účastnila řekněme problematických a nestandardních obchodů s úpadkem a že z těchto obchodů dluží značnou částku řádově ve stamilionech korun. Už jsem podal první žalobu k soudu na zaplacení pěti milionů korun proti Swiss Asset Management a další žaloby budu podávat v nejbližších dnech řádově o 180 milionů korun."

Ladislava Jindřichová ze sdružení Jistota a budoucnost však tvrdí, že na klienty KTP Quantum rozhodně nechystají žádný podvod. "Požádali jsme Swiss Asset Management o jejich písemné stanovisko a pochopitelně, že na jejich vysvětlení budeme trvat. Jakmile toto stanovisko dostaneme, zveřejníme ho na našich webových stránkách," ujišťuje.

Samozřejmě jsme se snažili získat stanovisko firmy Swiss Asset Management. Její hlavní představitel, doktor Miloš Skořepa však dva mobilní telefony, na kterých měl být k zastižení, nezvedla. Na prvním z nich po dobu osmi dnů hlásili, že je jeho stanice nedosažitelná. Ani druhý mobil po stejnou dobu nezvedal, přestože mu opakovaně vyzváněl. Slibovaný kontakt, a to bez odůvodnění, nezajistila ani Ladislava Jindřichová. A to přesto, že tvrdila, že je s firmou Swiss Asset Management v dobrém kontaktu.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura .