Kosmo je komedie o tom, jak by to vypadalo, kdyby Česká republika organizovala let na Měsíc, říká Baldýnský

Z pětidílné série se do vesmíru podíváme jen v posledních dvou částech. „V České televizi jsem řekl, že mám výborný nápad, že bychom udělali komedii ve vesmíru. Oni si řekli: ‚Super – to jsou čtyři lidi zavření v ateliéru, levná věc.‘ Když jsem to začal psát, říkal jsem si, že na konci prvního dílu odstartují.“ To ale úplně nevyšlo, protože Tomáše Baldýnského bavilo psát o přípravách na samotný let, které vyvrcholí ve třetím díle, kdy se posádka připravuje na Zemi v raketě.

„Legenda seriálu je taková, že ministr školství, který v seriálu nevystupuje, protože na začátku zešílí, chtěl, aby Češi udělali něco velkého. Tak to vzal na sebe a různými podvůdky se mu podařilo nechat si schválit projekt letu na Měsíc. Byl to takový vizionář, ale nakonec se zjistilo, že velké myšlenky, když se začínají naplňovat, tak je lidé rozeberou, rozkradou, ohnou a nakonec vypadáte jako hlupák. To se mu stalo a hrdinové toho seriálu se snaží tu situaci, kterou vytvořil svým snílkovským, racionálně vyřešit a zpracovat,“ popisuje Baldýnský záplatku seriálu.

Seriál Kosmo|foto: Česká televize, Zuzana Páchová

V jednom z rozhovorů Tomáš Baldýnský řekl, že ho zajímá logika, kterou se řídí nejdůležitější politická rozhodnutí u nás – použil termín zvrácená logika. „Je hrozně zajímavé, že když si člověk přečte v novinách nějakou zprávu o tom, jak se politici k něčemu rozhodli, tak mu to zvenčí připadá šílené, nepochopitelné, nesmyslné, ale když jste jim nablízku a bavíte se s nimi, tak zjistíte, že to, jak se rozhodují, je pro ně logické díky tomu, že jsou tak odtrženi od reality a žijí ve světě úřadů.“ Dodává, že podpis jednoho papíru na ministerstvu je třeba i týdenní představení.

Podle Tomáše Baldýnského občas satira nedosahuje bláznivosti reality. Stalo se mu dokonce i to, že ho realita dohnala. V Kosmu je scéna, ve které ministr nechce letět na start do Číny, tak se rozhodne za sebe poslat „karťáka“ – tedy kartonového dvojníka, který na fotografiích bude vypadat, jako kdyby tam byl ve skutečnosti. „Teď to točíme, já sedím u počítače a objeví se žertovná zpráva, že se na Slovensku nějaký parlamentní klub nemohl sejít na společné fotografování, tak místo jednoho poslance, který chyběl, tam dali jeho kartonovou podobiznu.“