Konec tisíciletí a rozpad manželství v tvorbě Jardy Svobody

V našem vyprávění s názvem 20 let se Svobodou jsme se dostali do přelomového roku 2000. Tehdy nejen končilo tisíciletí, ale i původní sestava Trojbendu. Pankový styl říznutý banjem vystřídalo dechno. Jarda Svoboda v této fázi hledání ideálního zvuku kapely přibírá trubku a tubu a původního bubeníka Vizinu a opouští elektrickou basu i kytaru. Sám hraje na akordeon, klarinet a akustickou kytaru.

Trabandovská dechovka je na světě a díky akustickému složení může hrát kdekoliv. Třeba v tramvaji, jak jsem toho byl svědkem 21. března roku 2000 na tradičním Jaroslavení. Kapela nasedla do tramvaje na jedné z pražských konečných a jela s houfem příznivců na druhou konečnou a celou cestu hrála.

Konec jedné jízdy a konec tisíciletí Jardu pak inspirovali k natočení CD Kolotoč zachycujícím atmosféru karnevalu potápějící se lodi, na které se všichni ještě dobře baví. Jsou tu texty o padlých ženách, andělech, trosečnících života. A nebylo to jen končící tisíciletí, ale určitě i Jardovo končící manželství, co přispělo k beznadějnému vyznění písní o samotě.

Ale beznaděj v textech vyvažuje mocně balkánská dechovka. Traband má našlápnuto a to, že je člověk sám, není nic konečného. Je to jen jedna z životních fází, kde Bůh mlčí a Jarda si píše své evangelium. Dává mu název Evangelium podle Jarouše.