Kočka není nízkoúdržbový pes. I když zůstává jen doma, vyžaduje pozornost, zdůrazňuje veterinářka
Kočky vnímá jako velmi specifická, pesimistická stvoření. Přesto se na ně veterinářka Martina Načeradská zaměřuje především. Skutečně si kočka myslí, že hlavním zájmem všeho a všech je chytit ji a zabít? A jak se smířit s tím, že kočka se člověku nikdy úplně nepodřídí? To vysvětlila ve vysílání víkendového Radiožurnálu Martina Načeradská.
Právě jste se vrátila z Indie, kde jste přednášela na konferenci a pak pro domácí chovatele. Co jste vlastně přednášela?
Pro chovatele jsem měla přednášku o chování koček a jejich základních potřebách. Je takových pět základních pilířů: musí mít místo pro odpočinek, musí mít přístup k hlavním zdrojům, což je žrádlo, kočkolit, voda, místo na odpočinek, a potom je také potřeba, aby se k nim chovatelé chovali hezky a zacházeli s nimi podle jejich potřeb.
Čtěte také
Když si někdo pořídí domů dobrovolně kočku, tak s ní zachází hezky, ne?
Měla jsem případ jednoho chovatele. Bylo to hrozně roztomilé, protože se kočka vylizovala, dělali jsme vyšetření, všechno jsme vyloučili a vyšlo nám, že má psychický problém. Takže jsem mu říkala, co všechno musí doma změnit.
Jak se pozná psychický problém u kočky?
Kočka může dělat něco, co nám vadí. Může buď škrábat, často mňoukat, anebo se může vylizovat na břiše – najednou má na bříšku krátkou srst. A toto byl tento případ. Říkala jsem mu, co všechno musí doma změnit, aby se ta kočka cítila líp. On mi říkal: „já se přece nebudu měnit kvůli kočce, to je blbost.“
Po několika měsících se z něj stal nadšeným majitel kočky, protože změnili to, co bylo potřeba, a ta kočka se změnila a přestala se vylizovat.
Ale veterinární péče a veterinární praxe ve vztahu ke kočkám, potažmo chovatelům je v Indii jaká?
Na veterinárních univerzitách se kočičí medicína vůbec neučí. Bohužel se to děje i u nás, takže to není žádná výjimka. A přitom jde hodně dopředu, protože kočky jsou relativně nenáročné ve srovnáním se psy. Kočka ale není nízkoúdržbový pes. Potřebuje od nás pozornost i doma, obzvláště když je jenom tam.
Měla jsem přednášky o infekčních onemocněních, anémii a také o chování. O něm se neučí prakticky vůbec nic.
Čtěte také
Co to je cat-friendly přístup?
Je to přístup, jak zacházet s kočkou. Hlavně na veterině. Kočka je malá šelmička, která je zároveň kořist a zároveň lovec. Takže když je někde, kde ji může něco lovit, což je právě veterina, tak může bojovat o život. A čím hůř se k ní chovatel i veterinář chovají, tak tím bude i víc bojovat.
Musím se k ní chovat tak, aby se nebála, to znamená netahat za krkem, protože se hodně traduje, že takto přenášela kočka koťata, ale není to pravda. Dospělou kočku takto nosí jenom něco, co ji chce sežrat.
Když ji to udělám, tak ji sice způsobím pocit zamrznutí, ale příští návštěva pro ni bude ještě mnohem horší, takže je možné, že už ji nikdo nechytí.
Když jste toto přednášela v Indii, jak na to reagovali?
Chodili za mnou mladí hoši a říkali, že se jim to strašně líbí, že jim to nikdy nikdo takto hezky neřekl. Byla jsem úplně dojatá.
Co všechno zahrnuje interní medicína? Jak se chovají kočky v Indii doma? A jak vypadá kočičí pozdrav? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Příroda je pro nás už jen to, co vidíme v televizi nebo na počítači, myslí si filozof Prášek
„Politici doporučením ekologů nenaslouchají – proto vidím prostor pro ekologickou filozofii,“ říká filozof a ekofenomenolog Petr Prášek.
-
Biodiverzita 2024 aneb konec života na planetě?
Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Co jsou nyní zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity?
-
Sami jsme původně ryby, přitom o nich moc nevíme. Proč jsou Češi tak fixováni na kapra?
Mezi typické atributy vánočních svátků patří od nepaměti ryba. Ryba jako křesťanský symbol, ryba jako postní jídlo, ryba a především kapr coby česká národní tradice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.