Korunovační klenoty za války? Němci je kvůli hrozbě bombardování zazdili v podzemí Pražského hradu

Čtěte také

Další kopie Svatováclavské koruny by měl zakazovat zákon, myslí si šperkař Belda, který už tři vytvořil

„To je velmi zapeklitý příběh, který právě letošním návštěvníkům představujeme. Doba protektorátu, to bylo takové velmi dramatické, turbulentní období, kdy se pořád řešilo, jestli bude Praha bombardována, nebude, jestli bude nějaké jiné ohrožení,“ popisuje vedoucí archivu Kanceláře prezidenta republiky Lucie Večerníková. 

„To znamená, že už v roce 1937, 1938 tehdejší prezident Beneš společně s dalšími představiteli Hradu řešili, jak klenoty ochránit.“

Proto prezident Beneš nechal odvézt klenoty hned v září tajně do Žiliny. Nebyl to ale dobrý nápad. Ohřály se tam jen dva týdny a po podpisu Mnichovské dohody je urychleně převezli zpátky. To bylo 5. října. Beneš rezignoval a korunovační klenoty zůstaly na Pražském hradě do konce války.

Heydrich s korunou

„I německá strana se o ně velmi zajímala. Jsou takové ikonické fotografie, kdy si je prohlíží tehdejší zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich se státním prezidentem Emilem Háchou. No a k tomu se váže i ta legenda,“ naznačuje Večerníková.

Čtěte také

V roce 1968 se výstava korunovačních klenotů stala symbolem vzdoru proti sovětské okupaci

Legenda, podle níž si Heydrich korunu nasadil na hlavu, se zřejmě nezakládá na pravdě. „Jakožto archivářka samozřejmě pracuji s dokumenty a v našem archivu se žádný takový dokument ani fotografie, která by to potvrzovala, nenachází.“

Oproti tomu legenda, podle níž měl mít zastupující říšský protektor kopie klíčů, je dle vedoucí archivu historickým faktem.

„Než se Heydrich do korunní komory v listopadu 1941 podíval, tak si na týden německá strana vyžádala všech sedm klíčů a opravdu v Berlíně nechali zhotovit kopie. Nicméně po válce se zjistilo, že ne všechny ty klíče úplně pasují.“

Na korunovační klenoty ukryté v korunní komoře se chodili dívat zájemci, nejčastěji samotný prezident Emil Hácha, ovšem se svolením Němců. Sedm klíčů bylo rozděleno.

„Prezident Hácha je spatřil, tuším, asi dvakrát nebo třikrát, takže bych si troufla spočítat, že to bylo nějakých necelých deset návštěv od roku 1938 do roku 1945,“ odhaduje Lucie Večerníková.

Zazděná místnost

Čtěte také

Sedm klíčníků. Ani jaderné elektrárny nejsou tak složitě zabezpečené jako korunní komora

V roce 1943 už byla hrozba bombardování realitou, a tak Němci klenoty v Černínském paláci vyfotografovali, důkladně popsali a společně s prezidentskou kanceláří uložili hluboko do podzemí Pražského hradu do speciální zazděné místnosti.

„Tady v rohu stávala ta nově zbudovaná komora z cihel,“ popisuje archivářka.

Poprvé v životě je v těchto prostorách Jan Kutílek, historik archivu Kanceláře prezidenta republiky. „Když to zjednoduším, propaganda pracovala s tím, že již svatý Václav prozřel a zjistil, že český národ nemůže žít ve středoevropském prostoru bez německé ochrany. Středoevropský prostor chápali jako prostor německý,“ vysvětluje.

Jak podoba výstavy vznikala, popíše v zítřejším dílu seriálu architektka Eva Jiřičná.