Když jde o vteřiny
Stovky hodin práce desítek lidí. Jedné transplantaci předchází i 400 hovorů
Lékaři z pražského IKEMu každý rok transplantují přes 200 orgánů od zemřelých dárců. Při transplantaci stráví na sálech několik hodin. Samotné operaci předchází další hodiny příprav a domlouvání. Na starost vše mají koordinátoři. Na nich závisí, aby daný orgán doputoval včas na správný sál ke správnému příjemci.
Je půl šesté odpoledne a do královéhradecké fakultní nemocnice přijíždí sanitka z pražského IKEMu. Vystupují z ní řidič, lékař a koordinátorka odběru orgánů od zemřelých dárců Ivana Brůžková: „Teď půjdeme na operační sál. Doktor Vyšohlíd se podívá jak vypadají játra, budeme volat makroskopii doktoru Janouškovi, což je operatér připravený v IKEMu a od toho se to bude všechno odvíjet,“ říká.
Základem úspěšné transplantace jsou cévy, říká chirurg Peter Baláž
Trápí vás nebo vaše blízké křečové žíly? Jen genetika za to velmi pravděpodobně nemůže, říká v rozhovoru s Lucií Výbornou specialista cévní a transplantační chirurgie Peter Baláž. „Všichni odborníci si myslí, že křečové žíly do určité míry ovlivňuje genetická zátěž, žádná studie to dosud ale stoprocentně neprokázala,” popisuje.
V hradecké nemocnici je člověk, u kterého je potvrzená mozková smrt. Cévní a transplantační chirurg IKEMu Radek Vyšohlíd mu za chvíli odebere játra. „V tuto chvíli nás čeká relativně rutinní multiorgánový odběr. Čas by měl být samozřejmě co nejkratší. Je tam dodržená doba perfuze orgánu konzervačním roztokem. Následně bychom měli co nejvíce zkrátit dobu transportu a převozu orgánu. Bude to o minuty,“ vysvětluje lékař už ve výtahu, ve kterém jedou i boxy s ledem a roztokem připravené na přepravu orgánu.
Zachraňují životy z povzdálí
Odběr jater má trvat maximálně dvě hodiny. Nakonec je čas kratší a koordinátorka Ivana Brůžková tak už v 18:23 volá do IKEMu, že se vše podařilo. V tuto chvíli už je zároveň jasné, že je orgán vhodný pro příjemce. Po dalších formalitách se tak tým vydává na 115kilometrovou cestu zpět do IKEMu, kde už se připravují další lékaři na transplantaci. Připravený je i samotný příjemce.
Dostává šanci na život. Protože pacienti, kteří jsou zařazení do čekacích listinu přes sebou v podstatě nemají žádnou jinou možnost léčby než transplantaci.
vedoucí lékařka Eva Pokorná
Eva Pokorná vede oddělení odběru orgánů a transplantačních databází IKEMu. V její kanceláři jsou police se šanony s údaji o mnoha uskutečněných transplantacích.
Popisuje, že stejně jako v jiných případech už má koordinátorka u právě odebraných jater za sebou spoustu práce: „Od první informace o možném dárci orgánu, po dokončení takového organizačně nekomplikovaného odběru, uplyne v průměru 12 až 40 hodin. Koordinátorka vykoná více než 400 telefonických rozhovorů. Ona je ta, která ví, kdo, co, v kterou dobu dělá nebo má dělat.“
Koordinátorky sedí v malé nenápadné kanceláři. Právě odsud ovšem celý proces transplantace řídí. Komunikují například s registry, chirurgy, hepatology, se sestrami nebo i s řidiči sanitek případně piloty vrtulníků, kteří zajišťují transport orgánů.
Napojení nového orgánu je jedna z nejhezčích částí transplantace, ale i chvilka napětí, říká přednosta transplantační chirurgie IKEMu
Docent MUDr. Jiří Froněk je přednostou transplantační chirurgie IKEMu. V uplynulém roce pod jeho vedením provedli operatéři pražského Institut klinické a experimentální medicíny hned několik dalších unikátních transplantací a vypadá to, že i v celkovém počtu transplantací půjde opět o rekordní počet. Některé transplantace jsou přitom tak složité, že lékaři stráví na sále mnoho hodin, podle docenta Froňka i 12 až 14.
Eva Pokorná se této práci věnuje 25 let. Za tu dobu se hodně změnily komunikační technologie, podstata koordinování ale podle ní zůstává stejná: „Všichni máme mobily, všichni máme maily, ale nezměnil se způsob komunikace z hlediska lidí a z hlediska práce. To je hodně o lidech, dobré organizaci a vstřícnosti těch lidí. Protože tady je to opravdu velmi vypjaté.“
Navíc poukazuje i na fakt, že práce koordinátorů není příliš vidět: „Jim nikdo nikdy nepřijde poděkovat. My o všech těch příjemcích víme. Pro nás to jsou jména. Ale nikdo z nich neví o nás. Takže opravdu moje kolegyně nedostanou zpětnou vazbu, takové to díky a kytku. To u nás není.“
Když se vše povede
Sanitka mířící z Hradce Králové mezitím dorazila do pražského IKEMU. Lékař Radek Vyšohlíd jde i s odebranými orgány okamžitě na operační sál. Na něm ještě není pacient, který nová játra dostane.
Je za tím zkrátka obrovský díl práce lidí, kteří nejsou primárně vůbec vidět.
lékař Radek Vyšohlíd
Práce Radka Vyšohlída totiž ještě neskončila. Odebrané orgány vyndává z boxu: „V tuto chvíli jsme odstranili transportní sterilní obaly jaterního štěpu. Nyní dochází na fázi úpravy před samotnou transplantací. Štěp, který my tady vidíme, je ještě obalený tkáněmi původního dárce,“ říká při jejich odstraňování. Až pak je na sál přivezen příjemce.
O dárci v hradecké nemocnici se IKEM dozvěděl v 10 hodin dopoledne. Teď hodiny ukazují 9 večer. „Ještě je spousta hodin práce před námi. A spousta práce laboratoří, imunologů dalších spolupracovníků, kteří se na tom podílí z anesteziologicko-resuscitační péče a péče o pacienta jako takového,“ popisuje Radek Vyšohlíd.
I v tuto chvíli stále hraje roli čas. Čím dříve budou játra napojena na krevní oběh příjemce, tím lépe pro jeho následný návrat do běžného života.
Lékaři z pražského IKEMU ročně podobných transplantací uskuteční přes 200. Křestní jména zemřelých dárců orgánů ze spádové oblasti institutu připomíná takzvaná Zeď života, která je pietním místem v areálu IKEMU.
Související
-
Když jde o vteřiny 2. série
Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.
-
Když jde o vteřiny 3. série: Reportáže přímo z místa zásahu
Už potřetí odhalují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému.
-
Když jde o vteřiny 4. série
Už počtvrté sledují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému – živě a při akci.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.