Kdo si hraje, nezlobí. Co dělá z českých herních vývojářů světovou špičku?
Okamžitá zpětná vazba videoher trénuje pozornost i návyk. Hranicí závislosti je neschopnost řešit reálný svět
Ačkoli jsou s hraním her podle Kateřiny Lukavské spjata mnohá pozitiva včetně tréninku sociálních dovedností, jako každá konzumace médií má svá rizika. „Když moje hraní přesáhne určitou hranici, kdy začnu mít problémy ve vztazích, v zaměstnání či ve škole a nejsem schopný s tím něco udělat, tak to může indikovat už nějakou závislost,“ míní adiktoložka. Faktory návykovosti, jako je okamžitá zpětná vazba, ale najdeme i u sociálních sítí, které podle ní mohou být i škodlivější.
Související
-
Digitální sportovci
Kvůli tomu, aby se z nich stali světoví šampioni, nepotřebují nic krom počítače s dostatečným výkonem a stovek hodin času strávených před monitorem. Co je fenomén e-sportu?
-
Nejlepší vzdělávací hra Československo 38–89: Atentát, na...
Výuková simulace, kterou vyvinuli odborníci z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akad...
-
Videohry mohou pomoci při terapii u dětí s ADHD. V Americe budou „na předpis“
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil videohru jako součást terapie pro děti s poruchou pozornosti. Bostonští vývojáři ji testovali posledních sedm let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
