Nejlepší vzdělávací hra Československo 38–89: Atentát, na který se ptáte i své babičky

14. srpen 2015

Výuková simulace, kterou vyvinuli odborníci z Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, získala první cenu v prestižní soutěži Games Learning Society Showcase 2015. Tereza Selmbacherová, která ocenění v Madisonu přebírala, si na úspěchu váží nejvíce toho, že ukazuje český produkt, který vévodí světové konkurenci. A to i přesto, že vývoj počítačových her u nás není na svém vrcholu.

V týmu historiků, designérů a vývojářů má Tereza na starosti evaluaci a komunikaci se školami, takže již za pár dní bude znát data z průzkumu, kolik se ze hry studenti reálně naučí. Vít Šisler (vedoucí projektu a hlavní designér) a Cyril Brom už vyvinuli úspěšnou simulaci Evropa 2045 a v roce 2011 začali připravovat další výukovou hru. Když byl vybrán vhodný příběh, na který dohlížel tým historiků, začal vznikat konkrétní technický formát ušitý na míru výukové hře Československo 38–89. Proč je téma druhé světové války stále tak lákavé a (nejen pro herní průmysl) zajímavé? „Myslím si, že výhodou toho tématu je, že je dostupné pro všechny. Každý si pod tím něco představí a je pro něj v takovém prostředí jednodušší se identifikovat s pozicí hráče,“ říká Tereza a dodává, že ačkoli se téma týká Československa, hra je zaměřená na příběhy obyčejných lidí, proto ji mohou hrát i studenti v ostatních zemích.

Nástrojem, který jako hráč používáte nejčastěji, jsou otázky. Ty kladete ostatním postavám, a tak se dozvídáte fakta, která potřebujete. Na co se nezeptáte, zůstane utajeno. Postavy jsou ale sociálně empatické, takže na nevhodné otázky vám třeba ani neodpovědí. Pokud například postava na začátku řekne, že má velmi málo času, musíte zvolit přímý a striktní dotaz, abyste dosáhli svého.
Hrajete vnuka nebo vnučku jedné postavy a k dispozici máte i série aktivizačních miniher. V jedné třeba vybíráte a vyhazujete věci, aby je nenašlo gestapo, a hra vám nabídne zpětnou vazbu, co by se dělo v situaci, kdybyste si dané předměty nechali doma.

Osou hry je životní příběh pošťáka Jindřicha Jelínka, skrz kterého je hráč seznámen s dalšími postavami a tématy, jako domácí odboj, život v protektorátu, ghettoizace židovského obyvatelstva, kolaborace apod. Záleží ale, jak se zeptáte – můžete zjišťovat obecnou historickou rovinu daného období, postavy vám ale odpovědí i na osobní témata, třeba jak jim bylo, když do domu vtrhlo gestapo.

Více o hře jako takové i celém výukovém projektu si poslechněte v rozhovoru s Terezou Selmbacherovou.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.