Kauza vytunelovaných Harvardských fondů

Jan Hrbáček: Pro začátek si zrekapitulujme, o co v případech Harvardských fondů jde. Kožený a Vostrý v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklounionu Teplice. Podle policie tím poškodili holding, který pak skončil v likvidaci. Oba jsou obviněni z podvodu a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Přistupme teď ale k aktuálnímu vývoji. Ústavní soud Vostrého námitku zamítl už 20. dubna, ale na veřejnost se tato informace dostává až nyní. Jaké stanovisko k jeho stížnosti ústavní soudci zaujali, přibližuje náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.

Jaroslav Fenyk: Orgány činné v trestním řízení se správně zaměřily na hodnocení chování stěžovatele ve vztahu k orgánům České republiky. Jejich závěr, že se vyhýbal tomu převzít doručené písemnosti, je podle názoru Ústavního soudu opodstatněný.

Jan Hrbáček: Soud navíc zkonstatoval, že se Vostrý, který se vyšetřování kauzy Harvard vyhýbá již delší dobu, pokusil svými obstrukcemi postavit stát do zjevně nevýhodné situace. Vyjádření Vostrého ani jeho českého právního zástupce Oldřicha Chudoby se nepodařilo sehnat. V kanceláři jeho advokáta byl pouze záznamník. Šéf sdružení malých akcionářů fondů Karel Staník verdikt Ústavního soudu vítá.

Karel Staník: Pro akcionáře je to rozhodně potěšující zpráva. I když na druhé straně myslím si, že Ústavní soud nemohl v podstatě učinit nic jiného, než vydat takovéhle usnesení.

Jan Hrbáček: Staník je navíc přesvědčen, že Harvardské fondy mohly být od počátku založeny s úmyslem podvést klienty. Dokládá to například tím, že Vostrý, a ne jako jediný činovník fondů, byl podle něj v minulosti vysokým důstojníkem Komunistické státní bezpečnosti. Proto dnes říká.

Karel Staník: Dá se říci, že celý Harvard nebo Harvardský holding, počínaje Harvardskými investičními fondy, je vlastně záležitost nebo projekt bývalých členů StB.

Jan Hrbáček: Finanční policie na Kajmanských ostrovech Kayfin před časem zmrazila Vostrému 31 milionů dolarů, v přepočtu téměř 850 milionů korun. Společnost,která vyplácí akcionáře Harvardského holdingu, kvůli tomu hrozí státu arbitráží. V té by požadovala náhradu ve výši nejméně jedné miliardy korun. K arbitráži by společnost přistoupila, pokud získá důkazy, že se na zmrazení peněz podílely orgány České republiky. Ty ale zatím nemá. Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Jaromír Jindřich naznačuje, že by část ze zmrazené sumy, případně celá, mohla postupem času doputovat zpět do Česka.

Jaromír Jindřich: Ta možnost tady je v případě, že by tady ta věc, která se vede v České republice, byla pravomocně odsouzena. Vzhledem k tomu, že se vede vyšetřování a nic nesvědčí pro to, že by to trestní stíhání mělo být zastaveno, tak já předpokládám, že tady v budoucnu lze očekávat, že teda z toho budou mít prospěch i ti postižení, ale tvrdit to samozřejmě nemůžu.

Jan Hrbáček: Člen malých akcionářů Staník si po zátahu kajmanské policie neodpustil výtku proti postupu vyšetřování českých institucí.

Karel Staník: Kajmanská policie v podstatě jenom dokazuje, že harvardský problém nebo harvardské vyšetřování může postupovat správným způsobem, jenom chtít. Což si myslím, že u nás zatím příliš té vůle není.

Jan Hrbáček: Kožený, žijící na Bahamách, i Vostrý, který dnes bydlí ve středoamerickém státě Belize, jakoukoliv vinu na vytunelování Harvardských fondů popírají. Do České republiky se ale zatím vrátit nehodlají. Koženému, který mimo jiné kandiduje do Evropského parlamentu, navíc hrozí, že přijde o své irské občanství. A co si o postupu českých vyšetřovacích orgánů myslí sám zakladatel fondu Kožený? Toto před časem řekl Radiožurnálu.

Viktor Kožený: Být souzen někým, kdo a priory považuje vyvádění majetku do zahraniční za trestný čin a být tak souzen po deseti letech, co člověk, já bych řekl, nějakým způsobem třeba v České republice usoudil, hraničí se spravedlností.

Jan Hrbáček: Vyšetřování tunelování Harvardských fondů potrvá ještě nějaký čas. Koženému teď hrozí mnohem vyšší trest za podvod ve Spojených státech a americká justice dosáhne na Bahamy mnohem snáz než česká. Zatímco v USA ho může čekat až dvacetiletý pobyt ve vězení, v Česku může za mřížemi strávit maximálně 8 let. Pokud nebude hrozit, že bude v obou zemích skutečně odsouzen, bude jen na něm, jaké délce pobytu za mřížemi dá přednost.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.