Karel Barták: Protiruské sankce jsou pro Západ nejen logickou reakcí na válku na Ukrajině, ale také hlavolamem

26. únor 2022

Od začátku této tragické konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou západní země oznamovaly, že se v žádném případě nepustí samy vojensky do křížku s jadernou mocností Ruskem, protože by tím mohly vyprovokovat třetí světovou válku s nedozírnými důsledky.

Na ruský útok proti mírumilovné a svrchované Ukrajině tak reagují salvami sankcí, které sice nemají v mezinárodních vztazích obdoby, jak jsou silné, ale zároveň nechávají Kreml naprosto chladným – nemají, vlastně ani nemohou mít výraznější vliv na průběh bojů. Jejich dopady budou zajisté citelné, ale až postupem času. Momentální situaci na bojišti neovlivní.

Čtěte také

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to vyložila celkem přesně. „Tyto sankce zbrzdí hospodářský růst Ruska, zvýší cenu úvěrů, podnítí inflaci, dají impuls pro odliv kapitálu a postupně rozloží ruskou průmyslovou základnu,“ prohlásila politička. Postiženo bude bankovnictví, těžební průmysl, letecká doprava, podniky vyrábějící pro civilní sektor i pro armádu. Na západní špičkové technologie může Rusko zapomenout. Šéfka komise nepředstírala, že by tato opatření Evropské unie, koordinovaná se Spojenými státy a Velkou Británií, mohla mít nějaký okamžitý dopad. Nemá ho ani chvályhodná německá stopka schvalování provozu ropovodu Nord Stream 2, kterým ještě do Evropy nepřitekl ani litr ruského zemního plynu.

Na tomto pozadí mají trošku symboličtější význam individuální tresty pro stovky ruských politiků a hodnostářů, kteří nebudou smět cestovat do Evropy nebo Ameriky a kterým budou zmrazeny účty a obstaveny majetky. Tento poslední postih se ode dneška týká také prezidenta Putina. Nikdo neví, jestli kremelský diktátor má na Západě nějaké peníze nebo majetky, ale je důležité, aby ruští občané věděli, že jejich absolutní vládce může být pro valnou část světa zločincem a vyvrhelem.

A co SWIFT?

Čtěte také

Sankce Evropské unie byly přijaty na běžné poměry velmi rychle. Výrazně je ale oslabila medializovaná debata kolem toho, jestli Rusko vyřadit z mezinárodního systému bankovních plateb SWIFT. Česká republika byla pro, jednomyslnému rozhodnutí však zabránil odpor Německa, Itálie nebo Kypru. Tamní vlády si spočítaly, že vyřazení ze SWIFTu by sice hodně poškodilo ruské banky, trpěly by ale také jejich zájmy, i proto, že by nebylo, jak Rusku platit za suroviny. Nad emocemi převládl chladný kalkul. Normální obchod mezi Ruskem a Evropskou unií ochromen nebyl – přece jen představuje roční obrat 174 miliard eur, což není zanedbatelné.

Šéf Evropské diplomacie Josep Borrell v pátek oznámil, že SWIFT zůstává na stole a bude se o něm dál jednat při přípravě třetího balíku sankcí, který by mohl být schválen během několika dní. Škoda však už byla napáchána. Dokonce i americký prezident Biden řekl, že vyřazení Rusů ze SWIFTu zabránila Evropa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij Evropanům trpce vzkázal: „Zrušit víza pro Rusy? Odpojit SWIFT? Totálně Rusko izolovat? Odvolat velvyslance? Vyhlásit embargo na ruskou ropu? To všechno musí být na stole, protože tady jde o hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu.“

Karel Barták

Zelenskij má pravdu. Měli bychom si připadat trapně. V okamžiku, kdy se stahuje ruská smyčka kolem Kyjeva, vypadají naše dosavadní sankce uboze a neúčinně. Pokud nechceme, nebo vlastně nemůžeme za Ukrajinu bojovat, měli bychom být připraveni si aspoň utáhnout opasky a zavést tresty, které budou bolet ještě víc. Nejen Rusy, ale i nás samotné. Bylo by to to nejlogičtější, co bychom mohli v tuto chvíli pro napadenou Ukrajinu udělat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související