Jiří Pondělíček: Amerika jako zbrojnice demokracie? Všem je přece jasné, že každá dohoda s Ruskem je jen kus papíru

Americká sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů. Původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna tak navýšila o 7 miliard.

Čtěte také

iROZHLAS

Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů. Navýšila Bidenův návrh

„Pomoc Ukrajině ještě musí odsouhlasit Senát, kontroverze ale neočekávám. Jestli v poslední době v americké politice na něčem panovala shoda mezi oběma stranami, tak to byla právě pomoc Ukrajině,“ říká v pořadu Jak to vidí... Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Tak je to koneckonců už od roku 2014, kdy Amerika začala podporovat Ukrajinu. „Už tehdy Kongres prezidentovi Obamovi umožnil dodávat smrtící zbraně a už tehdy zákony procházely ohromnou většinou bez velkých kontroverzí.“

Zbrojnice demokracie

Kongres nyní také schválil zákon o půjčce a pronájmu na obranu ukrajinské demokracie po vzoru Rooseveltova zákona o půjčce a pronájmu, který byl schválen v březnu roku 1941. „Je to vlastně symbolický krok. Amerika se opět stává zbrojnicí demokracie. A samozřejmě zákon umožňuje prezidentovi jednat flexibilněji. Opravňuje ho nejenom k poskytování přímé pomoci, ale právě i třeba k prodeji amerických zbraní nebo různých důležitých surovin a materiálů.“

Čtěte také

iROZHLAS

USA budou moct dodávat rychleji zbraně na Ukrajinu. Biden obnovil program z druhé světové války

Jak ale název napovídá, půjde sice o půjčku, ta ale v případě Evropy a druhé světové války zůstala nesplacená. „Jednalo se v podstatě o dar, ale byl to způsob, jak Ameriku postavit do protihitlerovského tábora, aniž by musela sama vyhlásit válku. V případě Ukrajiny je tento zákon podobný. Amerika se logicky války účastnit nechce. Zároveň ale nechce nechat Ukrajinu padnout,“ vysvětluje Pondělíček.

Sousloví zbrojnice demokracie nicméně může vyvolávat pochybnosti. Podle amerikanisty ale situace na Ukrajině žádné diplomatické řešení neměla. „Požadavky, které Rusové kladli na konci minulého roku, dalekosáhle přesahovaly Ukrajinu. Jedním z požadavků bylo stažení NATO do hranic před rokem 1997, což by reálně znamenalo, že by v České republice nemohly být bez souhlasu Ruska umístěny jednotky NATO. Diplomatické řešení tedy v tomto případě opravdu nalézt nešlo.“

Dohoda není možná

Tlak na Ukrajinu sílil už od nástupu Joea Bidena do funkce. K prvnímu hromadění ruských vojsk na hranicích Ukrajiny došlo už na jaře roku 2021. „Zdá se tedy, že Rusko bylo rozhodnuto situaci vyřešit vojenským zásahem už dávno předtím. V takové situaci je samozřejmě otázka, jestli se tomu dá vyhnout. Analogie s druhou světovou válkou, byť nechci přímo tvrdit, že Putin je Hitler, se nabízí. Pokud se prostě jedna strana rozhodne vyřešit problém vojensky, tak je jenom velmi málo toho, co může udělat druhá strana.“

Čtěte také

iROZHLAS

Putin se podle USA připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. O život přišla další novinářka

Výsledkem jsou slova amerického ministra obrany Lloyda Austina, který po návštěvě Kyjeva řekl, že cílem Spojených států je vidět Rusko oslabené do té míry, že nebude schopno zopakovat nic, co by se podobalo invazi na Ukrajinu.

Podle Jiřího Pondělíčka jde tedy z hlediska Ameriky spíše než o plán o to, jak nedůvěryhodným partnerem pro případné jednání a diplomatické řešení Rusko je. „Je to uznání toho, že prostě žádná dohoda se současným Ruskem nemá hodnotu větší, než je papír, na kterém je napsána.“

„Rusko se zavázalo respektovat suverenitu a územní integritu Ukrajiny už v roce 1994 v Budapešťském memorandu. Nic z toho ale nerespektuje. Viděli jsme ruský vpád do Čečenska, do Gruzie, zablokovaný konflikt v Podněstří, vyhrožování ostatním státům NATO... Jde tedy o logický úsudek, že jediné, co zaručí Evropě bezpečnost, není dohoda s Ruskem, ale to, aby Rusko už nemělo sílu Evropu dál ohrožovat.“

Další témata rozhovoru: Jak na přístup americké administrativy k rusko-ukrajinskému konfliktu reaguje tamní veřejnost? Jak velký politický problém jsou pro Joea Bidena inflace a rostoucí ceny benzinu a potravin?