Jeden z nejsložitějších případů v bývalém Československu

4. listopad 2003

A teď se vrátíme k jednomu starému případu. Parta pěti mladíků unesla v roce 1976 slovenskou studentku Ludmilu Cervanovou. Podle tehdejšího rozsudku dívku nejprve znásilnili a potom zavraždili. Prokurátor dokonce navrhoval pro některé z obžalovaných trest smrti. Nakonec byli odsouzeni k trestům v rozpětí od čtyř do čtyřiadvaceti let. Dnes všichni, tehdy odsouzení, tvrdí, že byli obětí justičního omylu. Letos v říjnu byl původní rozsudek zrušen. Nejvyšší soud vrátil případ k došetření s odůvodněním, že byl porušen zákon v neprospěch obžalovaných. Těch verzí toho, co se tenkrát odehrálo, je hned několik. Dodnes není jasné, která z nich je vlastně pravdivá. Pátral po ní i redaktor České televize Ostrava, Pavel Janošec.

Je červenec roku 1976. Policie pátrá po totožnosti neznámé dívky, jejíž tělo ve slovenské obci Králová u Sence našli tamní občané. Leželo v říčce Černá Voda na kraji vesnice. Ve stejné době se na vysokoškolských kolejích v Bratislavě ztratila studentka medicíny Ludmila Cermanová. Podle několika osobních předmětů je tělo později identifikováno jako její. Kriminální policie zatýká celkem sedm lidí. Dává jim za vinu znásilnění a zavraždění Cermanové. Hovoří jeden z tehdy odsouzených mladíků Milan Ondrášik.

Milan Ondrášik: My jsme obětí největšího justičního zločinu v Československu v 80. letech. Lidé tu byli pronásledováni. Byli tu terorizováni, byli tu znásilňováni do křivých výpovědí.

V roce 1983 je Nejvyšší soud odsuzuje dohromady ke 108 letům. Prokurátor navrhuje i tresty smrti. V roce 1990 ale Nejvyšší soud tehdejší federace případ přehodnocuje, ruší původní usnesení a vrací vše krajskému soudu. Hlavním důvodem byly nevěruhodné důkazy. Aktéři tvrdí, že k přiznání byli donuceni. Všichni odsouzení se ocitli na svobodě. Jak se dnes obhajuje další z tehdy odsouzených, František Cerman?

František Cerman: Pitevní protokol jednoznačně hovoří, že nebylo vykonané žádné násilí na té osobě, ani tam nejsou stopy po násilí, tam nebyla vykonaná soulož. Ten motiv, co je motto celého toho scénáře, té verze obžaloby, ten motiv úplně odpadá.

Co se podle vyšetřovacího spisu vlastně mělo stát? Skupina několika lidí měla unést Ludmilu Cermanovou z diskotéky v Mlýnské Dolině. Znásilnili ji v bytě, který měli pronajatý a když prý vyhrožovala udáním, rozhodli se ji zavraždit. V obci Králová u Sence ji utopili v bývalém termálním jezírku. Tělo potom hodili do nedaleké řeky Černá Voda. To je policejní verze. Jak obvinění vidí tehdejší vyšetřovatel Vladimír Lamačka?

Vladimír Lamačka: Když jsme vznášeli obvinění, tak jsme je obvinili z toho, že ji unesli a zavraždili a utopili ji v řece Černá Voda. My jsme o termálním jezírku vůbec nevěděli. Až první, on věděl, že byla utopená v termálním jezírku, a z termálního jezírka ji přenesli do Černé Vody.

Je ale pravda, že otec Ludmily Cermanové byl vojenský důstojník s napojením na Blízký Východ. Jedna z prvních stop prý také vedla k íránským studentům. Také je pravdou, že případ byl sledován z takzvaných vyšších míst. Na scéně se hlavně teď, kdy probíhá závěrečné líčení, objevují staronoví svědci. Jedni alibi potvrzují, druzí ne. Jeden z nejsložitějších případů v bývalém Československu tak stále čeká na své rozřešení. Krajský soud by měl rozhodovat začátkem prosince.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu