Je tu podzim, hlodavci se stěhují do sídlišť

Podzim je čas, kdy se potkani a další hlodavci stahují za potravou k lidským obydlím. Ve větší míře se tedy provádějí deratizace, přesněji likvidace hlodavců pomocí otrávených nástrah. Zásah má svá přísná pravidla, která musí deratizační firmy dodržovat. Před pár dny se ale ukázalo, že ne všechny to dělají.

Strach z otravy dětí, psů nebo koček. To byl důvod, proč se na Sdružení obrany spotřebitelů obrátili rozčilení nájemníci několika pražských domů. "Jednalo se o panelové domy, které jsou na sídlišti v Praze-Dědina a na Jižním městě v Praze, kde docházelo k tomu, že návnady na hlodavce byly sypány na holou zem, aniž by byly dány do ochranných krabiček," popsal situaci za Sdružení obrany spotřebitelů Jan Mišurec.

A jak to s nástrahami vypadá teď? Tam, kde se válely po chodbách, už je uklizeno. A tak jsme se vydali pátrat na obě zmíněná sídliště, jestli nemají tenhle problém i jinde. Na Jižním městě o špatně položených nástrahách ale nikdo ze zhruba dvacítky oslovených neslyšel. Tenhle pán byl jediný: "Potkanů je tady spousta, deratizace snad probíhá velkoplošně, ale ne všude. Návnady jsou v krabičkách, ale mám informace, že se sypaly i volně kolem jednoho objektu."

Ani na sídlišti Dědina, kde jsme se ptali hlavně maminek s kočárky a pejskařů, jsme na informaci o volně rozsypaných návnadách nenarazili. Jednalo se tedy u domů, jejichž obyvatelé si stěžovali, o ojedinělý šlendrián? Podle odborníků to totiž vypadá spíš na zásah krysaře-amatéra než profesionála. Ona je to totiž docela věda a hodně věcí se v tomto oboru změnilo. Například nástrahy se už nesmí dávat volně na tácky, ale do krabiček, přesněji deratizačních staniček.

"Staniček existuje spousta od papírových, přes plastové. Existují v plastu, který je měkký, který používáme do běžných sklepů. Ale pro případ, že by mohlo dojít k náhodnému kopnutí tak, aby se rozbily, existují z pevného plastu. Nebo ve venkovních prostorech, když potřebujeme provést deratizaci, tak jsou to velké těžké plastové stanice, které se přikotvují k zemi," vysvětluje odborný mistr DDD, tedy deratizace, desinsekce a desinfekce René Svitavský, se kterým scházíme do sklepa jednoho z pražských domů.

"Každá stanička, kterou používáme, je označena výlepem, který upozorňuje, že je zde položena nějaká nástraha. Každý výlep musí obsahovat i druh nástrahy, která tady je, protože i když výlep zajistíme, tak to ještě neznamená, že to náhodou nemůže sníst třeba malé dítě. Rodič, který to zjistí, zavolá na telefonní linku, která funguje 24 hodin. Je to toxikologická poradna, pražské telefonní číslo. Tam pouze oznámí, co dítě náhodně požilo, a dotyčný řekne: Zajděte si tam a tam, jedná se o to a tu látku a necílový jedinec dostane vitamín K v injekční formě. A je to všechno zachráněno," doplnil René Svitavský.

O bezpečnost dětí a psů se ale občas v domě postará, jak nám ještě řekl René Svitavský, i nějaký ten chatař či chalupář, kterého potkani v domě mrzí míň než myši v jeho víkendovém sídle. "Jeho cíloví jedinci na jeho chatičce si to vezmou, ale cíloví jedinci v jeho domu si to bohužel nevezmou, protože nemají co," dodal deratizér.

Deratizace musí být jasně označena

Představa, že vám dítě v nestřeženém okamžiku ochutná nástrahu na potkany, moc příjemná není. Pozor si na ně dávají i pejskaři. Pokud je všechno, jak má být, k žádné nepříjemnosti by dojít nemělo. O deratizaci v domě byste měli vědět z letáků a samotné nástrahy musí být zabezpečené. Víme, že tomu tak vždy není. Přesvědčili se o tom nájemníci několika domů v Praze, a možná máte podobnou zkušenost i vy. Jak má tedy bezpečná deratizace vypadat a co hrozí firmě, která se příslušnými pravidly neřídí?

Nedbalost a snahy o úspory při pokládání nástrah mohou deratizační firmy přijít hodně draho. Na podnět hygieniků, protože právě ti na jejich činnost dohlíží, můžou dostat nemalou pokutu, hradit vzniklé škody nebo dokonce přijít o licenci na tuto činnost. Ale o svoji bezpečnost se v první řadě musíme postarat sami. Proto je důležité vědět, jak má bezpečná deratizace vypadat, což mnozí z nás, jak upozorňuje na Jan Mišurec ze Sdružení obrany spotřebitelů, neví. "Lidé často ani nevědí, jak by deratizace měly správně probíhat. Třeba je zarazí to, že u výtahu ve společné chodbě je nasypána hromádka otravných granulí a podobně," upřesnil.

panelové sídliště|foto:Jan Rosenauer

Jak by mělo hubení hlodavců v obytných domech vypadat, vysvětlí Hanuš Wagner z jedné z pražských deratizačních firem. "V první řadě by se deratizační nástraha měla pokládat do speciálních deratizačních krabiček a měla by být vždy umístěna v nějakém samostatném prostoru, odděleném od lidí, kteří jdou okolo, aby se tím zamezilo přístupu dětí a domácích zvířat. Teď mám konkrétně na mysli sklep. Deratizace by se měla provádět v uzavřeném sklepě. V dalších vnějších prostředích, třeba u výtahu a podobně, by se maximálně měl dělat nějaký monitoring. Tam se ovšem nesmí dávat nástrahová jedová látka, ale musí se tam dávat pouze monitorovací látka, které sama o sobě není jedovatá. Podle jejího úbytku zjistíme, zda se tam hlodavci vyskytují, nebo ne. Pak už se mohou odchytávat a podobně. Ale vždy se musí předejít tomu, aby se k tomu dítě nebo zvíře dostalo," přiblížil Hanuš Wagner.

A protože opakování je matkou moudrosti, připomeneme, že pokud najdete jedovatou nástrahu na kusu novin vedle výtahu, vraťte se k domovním dveřím. Tam by totiž měl viset leták s telefonním číslem firmy, která to takto odbyla. Pokud se u ní nedovoláte nápravy, tedy označených nástrah v deratizačních staničkách, pozvěte si do domu hygieniky.

Hlodavci hlavní město nezamořují

Dnešním hostem pořadu Pod kůži byla Jaroslava Zelenková, vedoucí referentka pro státní správu Hygienické stanice hlavního města Prahy.

Jaroslava Zelenková uvedla, že Praha si drží standard minimálního výskytu hlodavců. Nicméně s nově vznikajícími stavbami nebo dopravními systémy se běžnému standardu vymkne. Především, když se otevře kanalizační systém.

Jen ojediněle se ale hygienici setkávají se stížnostmi v souvislosti s deratizací. Firmy totiž musejí splňovat zákon o veřejném zdraví a provádět preventivní opatření. "Takže ten, kdo si nechce udělat činnost od specializované firmy, tak tam může dojít k nevraživosti a k podnětu, že je to špatně provedené. Ale musím říct, že v tomto roce jsme takový podnět neměli," přiblížila hygienička.

Pokud by někdo chtěl využít služeb deratizérů, Jaroslava Zelenková doporučila, aby si zájemce vyžádal živnostenský list firmy, kterou chce zájemce oslovit. Ten se vydává na základě osvědčení odborné způsobilosti k výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a další deratizace. "To by pro mě bylo základní vodítko, že firma má všechny požadavky splněné," vysvětlila Jaroslava Zelenková. Dále by si vyžádala bezpečnostní list od přípravku, kterým bude firma hlodavce hubit a při samotné práci by si pohlídala, kam a do čeho to firma ukládá, jestli místo označuje výstražným letákem. "A jestli tam jsou náležitosti, kdyby se mi něco stalo, abych věděla, kam zavolat. To by mělo být základním pravidlem pro jakoukoliv deratizaci," dodala hygienička.

Za hranicemi České republiky žije mnoho našich krajanů. Jak se jim v cizině žije? O tom bude pondělní cyklus Pod kůži. Nalaďte se proto v pondělí 10. listopadu Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.