Je strašlivě těžké pohnout lidským srdcem, říká farář Romuald Štěpán Rob
Jaro nabízí znovuzrození – možnost přemýšlet o tom, zda je možné se změnit, odložit to, co je v našich životech špatné a začít něco nového. Taková je odpověď faráře z obce Rybáře Romualda Štěpána Roba na otázku moderátorky Lucie Výborné, o čem by člověk měl přemýšlet o Velikonocích. I když třeba není věřící.
Zle je člověku samotnému, opakuje farář Rob prastaré slovo z Bible, a k tomu sám dodává, že člověk potřebuje druhého člověka, potřebuje žít ve společenství, v rodině, potřebuje ale také pomoc shůry.
Podle faráře můžeme přemýšlet i o smrti – děláme, jak kdyby smrti nebylo, a z toho vyplývá spousta trampot a špatných rozhodnutí. „Je pramenem moudrosti uvědomit si, že jsme ohraničení v tomto životě,“ říká s tím, že křesťanský příběh hovoří o tom, že smrt se také týkala Boha, který se pro nás stal člověkem.
Ohledně ateismu našeho národa jsem nevěřící
Romuald Štěpán Rob
„Naše smrt ve spojení s Kristem, o kterém křesťanský příběh říká, že je Bohem, než se stal člověkem a zemřel za člověka, se může také stát darem lásky,“ vysvětluje s tím, že křesťanský příběh je dva tisíce let stejný, mění se ale člověk – naše vnímání se prohlubuje, charakter vyvíjí a poznání hloubky křesťanského příběhu roste.
To nejtěžší je ale pohnout lidským srdcem – svoboda je jediný kámen, který Bůh udělal, a neuzvedne, protože ho uzvednout nechce. „Aby pohnul s lidskou svobodou, tak se sám Bůh vydal nesvobodě tím, že se nechal ukřižovat,“ říká farář.
Twitter papeže Františka
Romuald Štěpán Rob také vyzdvihuje osobnost papeže Františka, který není jiný, než byli předchozí papežové, předává to samé, ale jiskrnějším latinsko-americkým způsobem, který je bližší.
Papež František byl také důvodem, proč na Twitteru začal tweetovat jako pontifex.cz, a to se schválením pana kardinála. „Někdy je to náročné při tom všem, co mám na starosti, ale myslím si, že věnovat se Twitteru papeže Františka za to stojí,“ uzavírá farář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Bojovník za pravdu a svobodu.‘ Ve svatovítské katedrále se koná rozloučení s kardinálem Dukou
-
Prokop: Očekávání od prezidenta jsou vyšší, než jeho možnosti. Demokracii ohrožuje deziluze regionů
-
Paradox se senátorem za Svobodné se chýlí ke konci. Vyzve ho v příštím roce lidovec Bartošek?
-
V Rakousku zemřela Češka při takzvaném surfování na vnější části vlaku ICE