Je konec. Při pátrání po zmizelém boeingu MH370 se zkusilo vše, říká letecký publicista

Letadlo na trase Kuala Lumpur−Peking se ztratilo 8. března 2014. Do Číny nikdy nedorazilo a nenašel se ani trup, ani černé skříňky. Zákonitě se tak objevila i řada konspiračních teorií. Pátracích akcí bylo hned několik a dohromady prohledaly přes 200 000 kilometrů čtverečních oceánu. Jediné, co se našlo, bylo několik menších úlomků trupu Boeingu 777, jako třeba vyplavené úlomky vzletové klapky, části křídla nebo okna.

Hlavní problém je, že se hned nenašly tzv. černé skříňky, které vysílají identifikační signál. Později se tak zkoušelo pátrat sonary po zbytcích trupu letadla. Ani to ale nebylo jednoduché, protože se stroj mohl při pádu roztříštit o hladinu na tisíce kusů. Nenašlo se nic.

Víc se dělat nedá

„To, co natvrdo o letu víme, opravdu mnoho není,“ říká letecký publicista Martin Velek. Sám si myslí, že k hledání ztraceného letadla bylo použito vše, co šlo, a pátrání byla až nevídaně rozsáhlá.

„Počínaje hydraulickými čidly na lodi, která zkoumala dno z hladiny, přes různá ponorná autonomní nebo zavěšená zařízení. Dokonce i australský systém dálkového radiolokačního průzkumu, který ale Australané před světem tají. Tady ale udělali poprvé výjimku,“ tvrdí Velek. Proč se s pátráním končí teď, po čtyřech letech?

Úlomek letadla na Réunionu zřejmě pochází z letu MH370|foto: ČTK

Podle publicisty se poslední firma, která „nabídla použití bezpilotních ponorek i pro dosud neprozkoumaná místa, zřejmě dala malajsijské vládě nabídku, kterou nemohla odmítnout. Zdá se, že i tito do té doby přesvědčení vědci teď už tak přesvědčení nejsou. Teď je už ale i malajsijská vláda hledáním znavena. Jediní, kteří to nevzdali, jsou už asi jen pozůstalí,“ dodává Velek.    

Jak pátrání probíhalo?

V roce 2017 organizoval pátrání australský Úřad pro bezpečnost dopravy a podílela se na něm Malajsie i Čína. Zahrnovalo území o rozloze 120 tisíc km² (západně od australského pobřeží) vypočítané podle předpokládané odchylky letu a podle množství paliva v nádržích. Naposled se letadlo pokoušela najít malajsijská vláda a společnost Ocean Infinity na základě nových odhadů vědců australské Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealth.

Vycházeli přitom z analýzy trosek, které se našly na ostrově Mauricius, u Tanzanie a francouzského Réunionu. Futuristická loď Seabed Constructor vybavená supermoderními podmořskými drony pátrala na dně o celkové rozloze 25 tisíc km². Hledala v šestitisícové hloubce, a když neuspěla, oblast rozšířila na neuvěřitelných 86 tisíc km².

Mapa nového pátrání po pohřešovaném letadle Malaysia Airlines letu 370 v jižním Indickém oceánu|foto: ČTK/AP

Co o letu MH370 víme?

Letadlo bez problémů odstartovalo z Kuala Lumpur. Po 41 minutách ale ztratily řídící věže se strojem kontakt. V té době bylo letadlo ve výšce přes 10 km a pohybovalo se rychlostí skoro 900 km/h. Letadlo nevyslalo žádné nouzové signály a nedá se to říct jinak, než že se po něm slehla zem.

Poslední kontakt s letadlem měl náhodně pilot dalšího letadla. Ve sluchátkách ale slyšel jen praskání. Podle záznamů z vojenských radarů se pak stroj otočil prudce na západ a vystoupal do víc než 13 km. Podle analýzy satelitních dat pak Malajsie oznámila, že stroj spadl asi do odlehlé oblasti Indického oceánu.

Sebevražda pilota?

Mluvilo se o únosu teroristy, kteří přistáli na neznámém místě. Další teorie dokonce oživily mimozemšťany nebo mluvily o časoprostorovém portálu. Reálněji vypadají spekulace o požáru na palubě nebo pokusu pilota o sebevraždu.

S poslední verzí souhlasí i kanadský letecký expert Larry Vance, který o letu MH370 napsal knihu. Podle Vance pilot záměrně sestoupil s letounem ke hladině, na které přistál a letadlo nechal potopit. Nasvědčují tomu prý zachovalé vyplavené zlomky. To zas odmítá Peter Foley z australského Úřadu pro bezpečnost letectví. Podle něj se stroj odchýlil od kurzu, došlo mu palivo a následně se roztříštil o hladinu Indického oceánu jihozápadně od Austrálie.