Jaroslav Jeroným Neduha a jeho meditace
Jaroslav Jeroným Neduha je známý spíš z kruhů alternativní rockové muziky. Založil například kdysi slavnou kapelu Extempore a dodnes s ní vystupuje. V 90. letech po návratu z emigrace vydal však křehké písničkové album Rotunda. Písničky, které zněly v letech 1968 až 1983 ve starokatolické Rotundě sv. Kříže v Praze v ulici Karolíny Světlé. To byl tenkrát ostrůvek náboženské svobody uprostřed Prahy v dobách tuhé normalizace.
Já sám jsem se sice na žádné z těch zpívání v rotundě nedostal, ale věděl jsem o nich a chodil jsem kolem Rotundy s posvátnou úctou, až do 25. července 1983, kdy Rotundu obklíčilo komando těžkooděnců v bílých helmách. Ten den Neduha vycestoval z Československa, aby se vyhnul kriminálu, kterým mu StB vyhrožovala.
Neduha: "Rotunda Svatého Kříže byla obklíčena bílohelmáky a jak tam bylo hodně lidí, vevnitř bylo namačkáno, tak jsme měli velký strach, aby nedošlo k nějaké panice, protože tam byli starší lidé, děti, ženský, že jo. Naštěstí všichni zachovali chladnou hlavu a jak vycházeli, tak byli filmováni, fotografováni, natáčeni, tenkrát už mělo StB videokamery. Byli ocejchováni. Dostali se zkrátka do ohniska zájmu StB."
Vepřek: Jak vlastně vzniklo to hraní v Rotundě?
Neduha: "No, vzniklo to tak, že jsem potkal starokatolického kněze doktora Pulce a ačkoliv názory na něj, jaký byl, se nyní liší, tak nám pomohl velice. Slyšel nás na Karlově mostě, kde jsme hráli s Dušanem Hejbalem a pozval nás, jestli bychom mu nezahráli v kostele u Sv. Kříže. A ta moje spolupráce s ním pokračovala vlastně až do jeho smrti a i když třeba zde jsou domněnky o různých spolupracech s různými nekalými institucemi. Tak na druhou stranu se mu pod svícnem podařilo udělat mnoho hezkých kulturních a náboženských programů a pomohl mnoha lidem."
Vepřek: A vy jste tam hráli v rámci bohoslužeb nebo to byly nějaké extra koncerty?
Neduha: "To byly hudební nešpory, což je něco mezi odpolední a večerní bohoslužbou o té šesté hodině zhruba tak v podvečer."
Vepřek : Vlastně v této poloze tě mnozí neznají. Spíš tě znají z Extempore. A tady najednou vystupuješ jako takový bohabojný písničkář. Jak se to spolu snoubí?
Neduha: "Bohabojný, no. Pokora by měla být každému dána.To je krásná vlastnost, mám jí málo, přiznávám. Měl bych se zastavit a zamyslet a takhle já bych řekl, že ve mně je víra, ale už se vzdaluju od těch konkrétních církví a doufám, že přes veškeré věci, které různé církve páchají, tak že si tu víru uchovám. Ale jak říkám, nemusím už být nikde v žádné církvi, stačí mi ta modlitba, jak byla asi chápána křesťansky prvotně, je to i letmá modlitba, soustředění se, zamyšlení, meditace."
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.