Jan Fingerland: Dva překvapivé projevy odporu proti Hamásu v Gaze

8. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Brigády Kásam, Hamás. Výměna izraelských rukojmí za palestinské vězně, leden 2025 | Foto: Abdul Rahman Abu Salama, Sipa Press / Profimedia

Jan Fingerland: Dva překvapivé projevy odporu proti Hamásu v Gaze

Izrael řeší v Gaze nejrůznější problémy – vojenské, humanitární i morální. Jedním z těch klíčových je otázka, komu a jak jednou předá moc. V posledních dnech se v této souvislosti objevily dvě zprávy, které mají společného jmenovatele: gazanské klany.

Mnohé arabské společnosti jsou organizovány do klanů, a klanová příslušnost je někdy důležitější než politická nebo národnostní identita. V Gaze to platí více než mnohde jinde, i když role klanů i v tamním dění dlouhodobě klesá. Možná ale neřekly své poslední slovo.

Čtěte také

Už před dvěma měsíci jsme v Názorech a argumentech mluvili o izraelské představě, že by některé gazanské klany mohly převzít část odpovědnosti za distribuci humanitární pomoci mimo struktury Hamásu, a případně se nějak podílet i na budoucí správě Gazy.

Netanjahuova vláda totiž nejen odmítá Hamás, ale i návrat Palestinské samosprávy do Gazy. Armáda i další instituce jsou s představiteli některých klanů dlouhodobě v kontaktu, je to v zájmu obou stran. Politické strany přicházejí a odcházejí, ale rodinné struktury a loajality zůstávají.

Deklarace klanů

Teď se objevily nejméně dvě zprávy, které tento obraz dokreslují. Jedna se týká deklarace rodin a klanů jižní Gazy, vydaná údajně v úterý 3. června. Ta otevřeně viní Hamás z toho, že způsobil katastrofu tohoto území, a odmítá další nadvládu Hamásu nad Gazou.

Čtěte také

Je to první taková společná deklarace, a v jistém smyslu je pro Hamás špatnou zprávou, a dobrou zprávou pro všechny, kdo budoucnost Gazy vidí v odstranění Hamásu a nastolení nějakého nového režimu.

Současně není zcela jasné pozadí vzniku tohoto dokumentu, a jeho signatáři mají dobrý důvod obávat se pomsty ze strany příslušníků Hamásu. Prohlášení pochází z jihu pásma, kde momentálně převládla izraelská armáda.

Ani pro Netanjahua není ale dokument zcela kladný, protože klany žádají Mahmúda Abbáse, předsedu Palestinské samosprávy, aby se ujal nadvlády nad Gazou.

Čtěte také

To je něco, co Netanjahu odmítá s tím, že Abbásovi nevěří. Řada klanů se už v minulosti hlásila k Abbásovu Fatáhu, a v budoucí poválečné Gaze pravděpodobně budou tyto klany, stejně jako Fatáh, muset nějakou úlohu sehrát.

Zcela mimo pozornost západních médií se před pár dny objevila jiná zpráva, podle které část klanů Západního břehu uvažuje o tom, že by s Izraelem podepsaly nějakou verzi Abrahámovských dohod, vlastně uzavřely nový druh míru a získaly tak pro sebe automonii. Zatím není moc zřejmé, jak významná tato iniciativa je.

Gazané proti Hamásu

Mnohem větší pozornost si v posledních hodinách vyžádala nečekaná zpráva, podle které v jižní Gaze začala operovat zvládšní milice vedená Jásirem Abú Šabábem, členem jednoho z místních mocných klanů. Jeho muži mají uniformy, operují v oblasti, kterou ovládají Izraelci, a pravděpodobně mají od Izraelců i zbraně.

Čtěte také

Jejich úkolem má být obnova pořádku a zajišťování bezpečné distribuce humanitární pomoci. A možná i udržování Hamásu mimo vymezenou zónu, přičemž naprostá většina Gazanů nyní žije v oblasti jižní Gazy.

Jde o krok značně nečekaný, izraelská vláda o něm zřejmě nehlasovala. A je to také krok velmi kontroverzní z hlediska Gazanů i Izraelců.

Pokus z počátku roku o svěření distribuce pomoci do rukou některých klanů skončil vraždami jejich členů ze strany Hamásu. Teď byl pro tuto úlohu vybrán pravděpodobně kontroverzní člověk, který má k dispozici kontroverzní muže.

Podle některých médií jsou to lidé, kteří sami dříve patřili k Hamásu, z pragmatických spíš než ideologických důvodů. Případně se sami podíleli na krádežích pomoci nebo rabování opuštěných domů. Teď by měli dělat pořádek.

Jan Fingerland

Podle izraelského politika Avigdora Liebermana jsou to prý dokonce přívrženci Islámského státu. Netanjahu možná z nedostatku jiných východisek sáhl po velmi problematickém řešení, které se obrátí i proti Izraeli. Takto kdysi s izraelským souhlasem vznikal i Hamás jako alternativa k Fatáhu, jak se ukázalo, alternativa velmi „toxická“. Izraelci se také léta spoléhali na spřátelené arabské jednotky při správě nárazníkové zóny na jihu Libanonu.

Válka v Gaze se vyznačuje řadou specifických rysů. Jedním z těch podstatných je akutní nedostatek dobrých řešení pro téměř jakoukoli otázku, kterou řeší obě strany, Gazané i Izraelci.

Autor je komentátor Českého rozhlasu