Jan Daňhelka: Propršené prázdniny byly dřív běžné. Zdá se, že se vracíme k normálu
Horké dny střídané prudkými dešti, občas bouřka. Jde o typické středoevropské léto, kterému lidé už odvykli? A lze z toho usuzovat, že nás čekají vlhčí roky?
„Letošní léto je přesně ten typ léta, který si pamatujeme z letních dětských táborů v osmdesátých a devadesátých letech,“ říká v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.
Přestože je podle odborníků letošní léto takové, jak má v mírném klimatickém pásu být, lidé to jako návrat k normálu nevnímají. „Jde o zajímavý příklad myšlenkových pochodů. Lidé, kteří delší dobu zažívají extrémní podmínky, vnímají návrat k normálu jako odchylku.“
To, že nás čekají vlhčí léta, je ale naprosto normální, uklidňuje hydrolog. „Střídání sucha a povodní a celkově velká variabilita počasí je charakteristickým znakem střední Evropy a mírného klimatu.“
Rozhodlo tryskové proudění
Vysvětlení, proč byl vlastně letošní červen tak bohatý na srážky, je podle Jana Daňhelky velmi jednoduché. Došlo k zajímavému efektu, kdy počasí na různých místech planety ovlivnilo tzv. tryskové proudění vzduchu.
„Jde o velice rychlé proudění směřující od západu na východ ve výšce zhruba okolo deseti kilometrů. Ne vždy ale jde o proudění v horizontální poloze. Někdy se začne vlnit. Výsledkem byl extrémně deštivý červen u nás, ale i třeba horko a požáry na Sibiři nebo bezoblačné počasí v Anglii. Často toto zvlnění vede k dlouhotrvajícímu rázu počasí,“ objasňuje Daňhelka.
Vyrovnaný vodní deficit?
Letos pršelo podstatně více než roky předchozí. Přesto je i hydrolog Jan Daňhelka překvapen, jak rychle se zásoby podzemní vody doplnily.
„Je pravda, že červen byl na srážky extrémní. Byl to vůbec nejdeštivější měsíc za celou dobu dostupných měření, tedy od roku 1961. A opravdu stačil na to, aby doplnil zásoby vody na velké části našeho území. Přinesl ale i povodně.“
Podzemní vody jsou samy o sobě výborným ukazatelem všech předcházejících dějů na povrchu. Například v severních Čechách, kde tolik nepršelo, sucho v podzemí i nadále přetrvává. Stejně tomu je i v opravdu hlubokých podzemních vrtech. „To je ovšem víceletý proces. Nakročeno však je, perioda sucha je zřejmě u konce,“ uzavírá hydrolog.
Další témata rozhovoru: výzkum četnosti povodní v Evropě a historická klimatologie; války o vodu; tání ledovců; osud planety očima Čechů.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
