Jan Bendig: Zpívám česky i romsky. Vzpomenu si tak, kde jsem se narodil a jakou krev mám v sobě

15. prosinec 2018

Jan Bendig se do povědomí diváků dostal před devíti lety, kdy na sebe upozornil v talentové soutěži. Od té doby se věnuje sólové dráze. Natočil videoklipy a duety s Evou Farnou, Markétou Konvičkovou nebo Monikou Bagárovou. Co nového chystá, prozradil Ivetě Demeterové:

Honzo, Vy skládáte hudbu a texty k novým písničkám, teď jste ale přezpíval starou krásnou skladbu od kapely Pardubice s názvem Me tut užarav. Proč právě tuto píseň?

„Tento duet jsem nazpíval s mým bráchou Marsellem a máme ji oba moc rádi. Táhne se s námi už odmalička, je to naše srdeční záležitost. Myslím si, že ji má rád snad každý Rom.“

Zpíváte rád v romštině?

„Miluju to. Mě to vždycky zahřeje u srdce. Miluji i zpívat česky. A když oba ty jazyky zkombinuju do sebe, je to strašně krásný. Vzpomenu si tak, kde jsem se narodil a jakou krev mám v sobě.“

Honzo, Vy se pohybujete v showbyznysu, jste v kontaktu s lidmi z uměleckých kruhů … Setkáváte se s předsudky?

„Já to moc nevnímám. Pořád si jdu za svým a to oni se nakonec otočí a změní svůj názor. Já se toho moc nedržím. Dělám si své. Jsem moc rád, že mám své fanoušky, kteří při mně stojí, drží mi palce a mají mě rádi, ať dělám jakýkoliv krok.“

A není to tak, že jak už je za Vámi kus práce a lidé Vás znají z médií, tak si říkají, ale vždyť to je úplně jiný Rom! Setkal už jste se s tímto názorem?

„Já tohle úplně nesnáším. S někým se poznám a on mi řekne, že jsem jinej Rom, jinej než ti ostatní. Jak jinej? Já jsem stejnej jako všichni a nechápu to, proč to vůbec říkají. Asi měli špatnou zkušenost. Jenže takový jsou i bílí, žlutí, černí lidi. Všude najdete dobrý a špatný lidi. Takhle se to má rozlišovat. Ne že je špatněj a jinej Rom.“

Hrajete na nějaký hudební nástroj?

„Trošku na kytaru a na piano. Musím ale ještě hodně dřít, abych mohl vyjít na podium a hrát.“

Když Vám ale v hlavě zazní nějaká melodie a napadne Vás text, umíte si to zahrát?

„Díky tomu skládám vlastní písničky, že si sednu k pianu. Vlastně tak vznikly všechny moje písničky.“

Dá se spočítat, kolik už jste jich složil?

„Sedmnáct jich vyšlo i s videoklipem a dalších 20 až 30 jich mám v šuplíku. Těch písniček je opravdu hrozně moc. Pořád vybírám a skládám to, co je zrovna v trendu, co se poslouchá. Zrovna teď mám skládací období a chystám si písničky na nové období, na příští rok, na novou desku.“

Na to se chci právě zeptat – co nového chystáte? Co Vás v novém roce čeká zajímavého?

„Doufám, že všechno vyjde! Zatím se mi ve všem daří. No a čeká mě Eurovize, kam jsem se přihlásil s písní Mi Amerai. Doufám, že se dostanu do českého výběru a potom co nejdál. To by bylo super. Minulý rok jsem byl na finále Eurovize v portugalském Lisabonu a viděl jsem to všechno živě. A bylo to úžasné – tam bych se chtěl dostat. “

Kdo Vám tu písničku složil?

„Složil ji jeden anglický producent. Já jsem rád, že se mi ozval a že mi ji dal. Uvidíme, jak to na Eurovizi dopadne.“

„Jinak mě čeká řada vystoupení v Čechách i v zahraničí.“

A nemrzí Vás, že Vás nehrají komerční rádia?

„Oni na romštinu, která by se měla dostat do světa, moc nereagují. Spíš reagují špatně, už za sebou nějakou zkušenost z rádií mám. Když jsem šel s písničkou Bloudím, kterou jsem nazpíval s Markétou Konvičkovou česko-romsky, tak pán (v rádiu) říkal: „Jo, to budeme hrát, je to super, velká bomba. To se lidem bude líbit!“ Byli jsme tedy domluveni, že to budou hrát. Pak se ale ještě zeptal, v jakém to je jazyce, jestli v ruštině, nebo snad španělštině? A já na to, vždyť to je romština! A on se zasekl a řekl, že romštinu hrát nemůžou.“

autor: ide
Spustit audio