Írán začal ve velkém popravovat a zastrašovat odpůrce režimu
Íránský režim letos popravil už víc než 600 lidí. Popravy mají především odstrašit odpůrce totalitního zřízení a opozici, píše německý deník Die Tageszeitung. Po zhruba 14 letech žaláře popravili i politického vězně Gásema Ábesteha. Soudní řízení, které se konalo před popravou, trvalo pouhé dvě minuty, což prozradil jeho spoluvězeň Hamídréza Háeri v dopise zaslaném z věznice poblíž Teheránu.
Soudce údajně Ábestehovi řekl, že je Kurd, což samo o sobě znamená trest smrti. Druhým proviněním bylo, že byl sunnita a zároveň salafista.
Čtěte také
44letý Kurd z Mahábádu se dostal do vězení spolu s šesti přáteli v roce 2006, a to na základě obvinění z terorismu. List podotýká, že vinu se ale dosud nepodařilo prokázat. Rozsudek smrti si ale u soudu vyslechli také Ábestehovi přátelé – i jim teď hrozí stejný trest.
Popravy se teď odehrávají ale po celém Íránu. Podle norské lidskoprávní organizace Hengaw bylo za prvních devět listopadových dnů zabito nejméně 45 lidí.
600 popravených už teď
A zatímco za celý loňský rok popravili přes 580 lidí, letos jich podle íránské organizace Iran Human Rights bylo víc už koncem října. Je to poprvé od roku 2016, kdy islámská republika překonala hranici 600 popravených za jediný rok.
Čtěte také
Jde především o vězně z kurdské a balúčské menšiny, kteří jsou utlačováni už desetiletí kvůli své etnické příslušnosti. Podle Amnesty International odsuzují íránské soudy většinou za činy související s drogami.
Mezi lidmi, které letos v Íránu popravili, je nejméně sedm demonstrantů z hnutí Žena, život, svoboda, o kterém se v médiích začalo mluvit loni na podzim. Po zabití těchto protestujících se zvedla vlna národního i mezinárodního pobouření a Evropská unie uvalila na Írán sankce.
Vládci v Teheránu pak změnili strategii a zrychlili popravy především méně veřejně známých vězňů. Íránská justice zároveň rozhoduje o dalších rozsudcích smrti.
Čtěte také
Situace v zemi je komplikovaná, protože režim v minulosti reagoval na protesty masivními represemi. Od vzniku islámské republiky v roce 1979 používají popravy jako mocenský nástroj proti vlastnímu obyvatelstvu, hlavně směrem k opozici.
Zdá se také, že íránský režim nedělá žádné rozdíly – už v roce 2013 svět pobouřila veřejná poprava Alírezy Mafíi a Mohammadalího Sarvarího, kteří měli v jednom teheránském parku odcizit tašku. Mladíkům v té době nebylo ani 25 let, uzavírá německý deník.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.
Související
-
Ekonomka: Cenu a dostupnost ropy ovlivní to, zda se do izraelsko-palestinského konfliktu zapojí Írán
Teroristický útok Hamásu na Izrael zahýbal i tamními trhy. Vzrostla zejména cena zlata a ropy. Obrovské ekonomické dopady by ale konflikt měl, pokud by se zapojil Írán.
-
Írán: Zvítězí ženy, život a svoboda? Nebo lež a nenávist
Jak se myšlenky sametové revoluce propisují do současných protestů v Íránu? A jak s nimi souvisí sbližování mezi Saúdskou Arábií a Íránem a ruská invaze na Ukrajinu?
-
Sociolog Černý: Obávám se, že když bude mít jadernou zbraň Írán, spustí se závody ve zbrojení
Nová dohoda o omezení jaderného programu Íránu není stále podepsána. „Jsem z toho samozřejmě velmi nervózní,“ přiznává odborník na Blízký východ sociolog Karel Černý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
