Bestiální brutalita na izraelských civilistech přibližuje k nějaké válce také Írán, říká politický geograf Kofroň

9. říjen 2023

„Největší problém palestinského útoku na Izrael je v tom, že jím byli extrémně zaskočeni – a to útočníkům samozřejmě výrazně pomohlo,“ tvrdí ve Speciálu Českého rozhlasu politický geograf Jan Kofroň. „Víme, že použili řadu prostředků k vyřazení kulometných věží včetně dronů. Bagry použili na překonání zdi, resp. pletiva. Víme, že použili rogala, aby se dostali poměrně hluboko do izraelského vnitrozemí, a dokonce i lodě, aby překonali hranici po moři,“ vypočítává.

Zástupce vedoucího Katedry politologie na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK zároveň naznačuje, že palestinské teroristické hnutí islámského odporu Hamás prošlo speciálním výcvikem, za kterým je zřejmě Írán.

Čtěte také

„Víme, že nějaký íránský trénink ve vztahu k Hamásu probíhal a probíhá – a je to vidět i na zlepšení jejich vojenských schopností, ale určitě bych si v tento okamžik nedovolil říct, že Írán byl tím, kdo dal ,povel‘ k akci nebo kdo vysloveně tyto útočníky vedl,“ tvrdí Kofroň s tím, že ani nepředpokládá, že bychom to někdy věděli na sto procent.

„Protože i z pohledu Íránu tato extrémní akce – připomínám, že nejde o nějaký vojenský útok, ale o naprosto extrémně bestiální brutalitu útočníků ve vztahu k civilistům – může vést k řadě problémů a potenciálně to i Írán přibližuje k nějaké válce. Proto jen tak říct, že víme, že to byl Írán, kdo za tím stojí, by bylo extrémně předčasné.“

Infografika útoku Hamásu na Izrael, 7. října 2023

Informace o zapojení Íránu přinesl už i americký deník The Wall Street Journal, Írán to odmítá. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jen pár hodin po začátku útoku řekl, že napadení jeho země považuje za začátek války. Politický geograf odhaduje, že odveta bude značná.

„Už teď je jasné, že asi není úplně představitelné, že by Izrael zůstal jen u leteckých útoků a nájezdů menších skupin speciálních sil. Protože to problém neřeší,“ naznačuje.

Hosté:
Jan Konfroň, analytik, zástupce vedoucího Katedry politologie na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK
Nataša Dudinski, filmová dokumentaristka, která žije v Jeruzalémě
Štěpán Macháček, zpravodaj Českého rozhlasu
Jaromír Marek, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu
Anna Horáčková, domácí redakce Českého rozhlasu
Jan Fingerland, komentátor Českého rozhlasu

„Otevírá se tak možnost nějaké formy pozemního útoku na Gazu – je otázka, jestli by tato okupace byla velmi omezená, a to jak lokálně, tak časově, anebo by se protáhla na mnoho měsíců, možná až let. I to je obtížné říct, protože dlouhá okupace s sebou nese řadu problémů a časem i oslabování pozice Izraele na mezinárodním ,jevišti‘. Navíc každá dlouhá okupace znamená obrovské množství mrtvých civilistů.“

Na druhou stranu geograf připomíná, že Izrael není v okupaci palestinských území příliš úspěšný. „Ale i krátká okupace znamená, že by Izrael sice asi dokázal zlikvidovat elitu Hamásu, resp. jeho hlavní špičky, ale podhoubí by v Gaze dál zůstalo. Obávám se, že bez delší přítomnosti se Izrael úplně neobejde.“

„Ale každá z těch variant je víceméně špatná a v regionálním pohledu povede jen k další eskalaci. Na druhou stranu Izrael nemá v tento okamžik na výběr,“ uzavírá Kofroň.

Poslechněte si celý Speciál, ptá se Tomáš Pancíř.

autoři: Tomáš Pancíř , lup
Spustit audio

Související