Írán opět odmítá jednání o jaderné dohodě se Spojenými státy

4. prosinec 2021

Západní země s Íránem opět jednají o budoucnosti jeho jaderného programu. V pondělí se ve Vídni sešli představitelé států, kteří podepsali původní jadernou dohodu s Teheránem z roku 2015. Na diplomatické schůzce opět chyběly Spojené státy, se kterými Írán nechce jednat od roku 2018, kdy Washington od dohody jednostranně odstoupil.

Jadernou dohodu se zkratkou JCPOA uzavřeli s Íránem Spojené státy společně s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Jejím cílem bylo zabránit této islámské republice v získání jaderné zbraně. Tehdejší administrativa Baracka Obamy považovala uzavření dohody za jeden ze svých největších zahraničních úspěchů.

Čtěte také

Podle Obamy prodloužila dohoda čas, za který by Írán mohl vyvinout jadernou zbraň ze tří měsíců na celý rok.

Teherán musel zredukovat zásoby obohaceného uranu o 98 procent na zhruba 300 kilogramů a samotný uran nemohl být obohacený na více než čtyři procenta. K výrobě jaderných zbraní je třeba uran obohacený na 90 procent. Islámská republika také musela uzavřít jedno z center na obohacování uranu. Součástí dohody byly také rozsáhlé kontrolní mechanismy, které podle Obamy zajišťovaly lepší kontrolu Teheránu.

Na íránský jaderný program tak od té doby dohlíží mezinárodní agentury pro atomovou energii, které monitorují vše – od těžby uran až po jeho převoz a obohacování. V případě podezření na jakékoliv porušení dohody, měl Írán povinnost udělit inspektorům z agentury přístup kamkoliv. To všechno vyměnil Teherán za zrušení mezinárodních sankcí. Podle BBC kvůli nim přišila země od roku 2012 nejméně v přepočtu o 3,5 miliardy korun na příjmech z ropy. Írán ji tak mohl znovu nabídnout na mezinárodní trh.

Pak to Trump zrušil

Pak přišel Donald Trump a 5. května 2018 prohlásil: „Spojené státy odstoupí od íránské jaderné dohody, za několik momentů podepíšu prezidentské memorandum, které znovu zavede sankce na íránský program. Zavedeme ty nejvyšší možné ekonomické sankce. Jakákoliv země, která Íránů pomůže v získání jaderné zbraně, může být spojenými státy také sankciována. Spojené státy nebudou rukojmí jadernému vydírání.“

Čtěte také

Německo, Francie a Velká Británie se společně s Čínou a Ruskem rozhodli, že budou v dodržování smlouvy i nadále pokračovat. V roce 2019 ale začal Írán smlouvy systematicky porušovat a s tím přicházeli i nové americké sankce.

„Administrativa Obamy chtěla zamezit získání jaderné zbraně. Vojenský program zmrazila asi rok před schopností otestovat atomovou bombu. Za to Spojené státy uvolnily zadržované finanční prostředky a zrušily sankce,“ uvažuje amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Druhým cílem, který nebyl předmětem dohody, byla snaha normalizovat vztahy s Íránem i samotný režim. Tajně doufali, že když připustí Teherán k Západu, tak se přestane soustředit na bomby a ovlivňování celé oblasti. To první prošlo, než Trump odstoupil, tak to Írán dodržoval. Ten druhý cíl se nepodařilo naplnit. Írán prostředky ze zvýšení sankcí investoval do mocenských her,“ uvažuje amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.“ 

Poslechněte si celé Zaostřeno, dozvíte se víc.

Spustit audio

Související