I vy můžete podpořit nákup zajímavých výtvarných děl a historických předmětů pro Muzeum romské kultury
Pražské oslavy Mezinárodního dne Romů letos 4. dubna zahájila konference o budoucnosti financování romského umění a kultury. V prostorách Staroměstské radnice promluvila i ředitelka Muzea romské kultury o dvou výstavách, které se návštěvníkům otevřou v nejbližších týdnech, ale také o sbírkových předmětech, které by muzeum rádo zakoupilo, ale chybí mu na ně prostředky. Podrobnosti zjišťovala Jana Šustová.
Nejbližší výstava, kterou Muzeum romské kultury připravilo, přivítá návštěvníky už v pondělí, jak říká ředitelka Jana Horváthová.
„V rámci činnosti a budování naší pražské pobočky, která se má jmenovat Centrum Romů a Sintů, budeme 15. dubna v odpoledních hodinách v Praze v Clam-Gallasově paláci otevírat výstavu Příběhy přeživších, které přinášejí příběhy šesti Romů, kteří byli v Letech u Písku, v protektorátním koncentračním táboře pro takzvané Cikány. Takže tato výstava trošku přibližuje osudy těchto lidí a tím bude rozšiřovat stálou expozici Paměť místa a místo paměti, kterou budeme letos otevírat v Památníku v Letech u Písku.“
Následovat bude výstava Černý motýl, která se otevře 16. května v Brně v sídelní budově Muzea romské kultury.
„Jsou to výtvarné práce finské romské umělkyně Kiby Lumbergové, která pochází z takové velmi tradiční a dosti i svým způsobem života rigidně konzervativní skupiny Kale, z níž ovšem autorka se musela vymanit už z těch důvodů, aby mohla vůbec svobodně tvořit. Takže ona prodělala jakýsi comming out z této komunitu už na prahu dospívání a dnes je světově známou umělkyní. My jsme rádi, že v Česku bude poprvé u nás vystavovat svoje dílo.
A s tím se pojí i to, že máme možnost zakoupit za zvýhodněnou cenu některá díla autorky, ovšem máme veliký problém, že v současné době nemáme žádné finance na nákupy sbírek, protože ty jsou u státního muzea možné pouze z takzvaného investičního fondu reprodukce majetku, a ten my máme plně vyčerpaný, protože jsme dofinancovávali výstavbu Památníku v Letech i té pražské pobočky. Takže my jsme z vlastních prostředků financovali 10 milionů na tyto věci a tím pádem ten fond reprodukce majetku je prázdný a bude ještě prázdný delší dobu. A to je veliký problém.“
Muzeum hledá zdroje financí na nákupy i dalších uměleckých děl a historických materiálů.
„Co je opravdu paradox, ale na druhou stranu i nadějné, máme i nabídky dalších velmi validních předmětů pro naše sbírky. Jsou to například díla vyhlášeného romského neprofesionálního umělce Rudolfa Dzurka, které by opravdu bylo vhodné, abychom získali do naší sbírky, protože Muzeum romské kultury má v České republice největší sbírku děl Rudolfa Dzurka, ale to jsou nákladná díla v řádu desítek až statisíců. A dokonce se nám nabízí i některá díla akademické malířky Bohumily Doležalové, která jde stále více do kurzu. Ona zemřela už v roce 1993, ale celoživotně zpracovávala romské téma s obrovským pochopením, takže sami Romové se kolikrát domnívají, že to byl romský autor, jak se dívají na ty obrazy a poznávají v nich svoji kulturu. Takže i její dílo se nám nabízí a pak i některé věci historické, ale naše situace je v současné době velmi finančně špatná. Proto se budeme pokoušet asi i otevřít veřejnou sbírku na nákupy sbírek. A co je zase pozitivní, že sbírky státního muzea zůstávají státním majetkem a nemohou se nikam dále dostat. Takže na druhou stranu má smysl do těchto věcí investovat peníze, protože to zůstane jako poklad české kultury, jejíž částí je i kultura její největší národnostní menšiny, a to jsou Romové.“
Případní zájemci o podporu nákupu sbírkových předmětů mohou uzavřít darovací smlouvu s Muzeem romské kultury a při výstavách může být u předmětu uvedeno i jméno dárce, pokud si to přeje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.