„Humor se musí hrát s vážnou tváří.“ Připomeňte si Josefa Abrháma v rozhovoru s Lucií Výbornou

17. květen 2022

Josef Abrhám v posledních letech filmové nabídky odmítal. Učinil jenom několik výjimek. Jednou z nich bylo natáčení filmu Přijde letos Ježíšek? Nejen o něm si v roce 2013 přišel povídat do studia Radiožurnálu. „Mám rád pohádky, protože jsou o dobru a zlu a uprostřed jsou úsměvné situace,“ svěřil se Lucii Výborné. Připomeňte si slavného herce, který zemřel ve věku 82 let. Rozhovor odvysílá Radiožurnál v repríze po 21. hodině.

„Film je už rok hotový. Jsem klidný, protože se mi líbil a natáčení jsem si užil,“ popsal Josef Abrhám své pocity před premiérou snímku Přijde letos Ježíšek? režisérky Lenky Kny.

„Nemám rád ‚fialové filmy‘ určené do nějaké negace a naturalismu, tak u toho nechci být. Toho je dost kolem mě v životě. A když je to zas jenom o legraci, tak to už taky není lehké. Myslím, že humor se musí hrát s vážnou tváří, a proto jsem vždycky uspěl u Smoljaka Svěráka, protože ty jejich situace a jejich humor byl vnitřní,“ svěřil se.

Humor se má dělat s vážnou tváří, říkal Josef Abrhám

Herec hraje na struny, kterých se mu dostalo

Za tajemství dobrých herců považoval dar vnitřní, osobní interpretace každé role. Postavu musíme sami za sebe oživit tak, aby to pak diváci viděli na jevišti nebo ve filmu. A v tom je vlastně to nejdůležitější v herectví, že vy máte výsledek textu, ale vy to musíte podložit a nalézt svoje, svoji interpretaci,“ přibližuje.

Čtěte také

Říkám, že třeba z našeho oboru je řada vynikajících herců, ale jenom na některý mě baví se dívat,“ dodal.

Býval jsem na facku

V rozhovoru se Lucie Výborná zeptala Josefa Abrháma i na to, jak prožívá stárnutí. „Je to takový rozpor - vnitřně je člověk vlastně víceméně furt stejný. Samozřejmě zpětně vidím, co jsem udělal hrozných chyb a naivních blbostí. Od puberty, před pubertou i potom jsem měl extrémní názory k nesnesení, na facky, jaký jsem byl. Psychicky se ale cítím furt stejně,“ odpověděl.

Akorát, jak říkal už doktor Morávek, když je zle moc, tak je osvobozující rezignace. Protože jinak vás to zahubí, negace převládne a vy se musíte zachránit v té rezignaci, dostat se jakoby na nulu a prostě to přežít. To není cynismus, to je obrana.“ 

Jak vzpomínal na bouřlivou osobnost svého přítele Pavla Landovského? A kdy s radostí usedal ke klavíru a zahrál si Rapsodii v modrém? Také o tom mluvil Josef Abrhám s Lucií Výbornou před vánočními svátky v roce 2013. Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , šše
Spustit audio

Související