Hrál jsem často sígry. Když přijde role klaďase, neodmítnu, říká herec Finger. Hraje ve filmu Slovo

Čím vás role ve filmu zaujala?

Především Beatou Parkanovou, protože se známe od dob, kdy točila svůj debut Chvilky. A dá se říct, že už nejsme kolegové, ale přátelé. Té krve, myšlení a lidství, co má Beata v sobě, to je mi blízké. Když jsme Chvilky točili, tak už mi donesla první verzi filmu Slovo. A už se mě ptala na nějaké věci – jestli tam leze z toho to, co ona chce. Takže jsem byl u začátku, to bylo to hlavní. A potom samozřejmě postava. Protože pro mě, který jsem býval dost často zvyklý hrát kriminálníky a sígry, tak když přijde opravdu hrdina a klaďas, což postava Václava ve Slovu je, tak nemůžu odmítnout.

Potřeboval jste k tomu, abyste takhle hezky ztvárnil hlavní roli ve Slovu, hodně načíst, naposlouchat a nakoukat o osmašedesátém?

Musím říct, že to je nějak samo sebou, vím o tom docela hodně a zajímám se o to. Nicméně i pro způsob práce s Beatou Parkanovou jsou hodně důležité emoce a lidský pocit. Ještě víc než dějepisné znalosti. Spíš se to opírá o zkušenosti, které ve vás zanechají nějakou jizvu. A já ji mám.

Čtěte také

Česká tvorba je na festivalu zastoupená mimořádně silně, těší se ředitel festivalu v Karlových Varech Karel Och

Když mi maminka vyprávěla o osmašedesátém, jak to prožívala – tenkrát jí bylo něco přes dvacet – tak byla bytost strašně hodná a laskavá. A ve škole nás učili, že přijely spřátelené armády nás zachránit, byl jsem malej a bral jsem to jako fakt. A když jsem ji slyšel vyprávět, jak přes vesničku Chromeč tenkrát projížděly obrněné tanky na Šumperk, tak ona na ně hrozila pěstičkou a plakala.  A já jsem si tenkrát uvědomil, že tady je něco špatně. Tak takové zážitky se mi hodily do té postavy.

Film Slovo sleduje příběh Václava a Věry, vzájemně si dali slovo, že budou stát při sobě v časech dobrých a zlých. Jaké jsou ve filmu důsledky porušení toho slova?

Ten slib se neporuší. Což je vlastně to, proč si rodina prochází těžkým obdobím. Konkrétně Václav skončí v psychiatrické léčebně. Takže naopak, to, že si člověk jde důsledně za něčím, čemu věří, a dostává kvůli tomu na frak, tak když to neporuší, tak to sice něco stojí, ale v konečném důsledku karmu člověka obohacuje a zpevňuje.