Honza Vítámvás nebo Pepa Blabla. Jaká jsou nejméně častá příjmení v ČR?

20. duben 2015
Encyklopedie Radiožurnálu

Určitě jste se už setkali s člověkem, jehož příjmení vám přišlo nezvyklé – třeba Blabla nebo Vítámvás. To ale pořád nejsou ta nejméně častá.

Přesnou odpověď na naši otázku najdete na webových stránkách ministerstva vnitra. Z jeho statistik dokonce můžete vyčíst, kolik lidí má v Česku stejné příjmení jako vy a ve kterém kraji žijí.

Všech ženských a mužských příjmení je přes čtvrt milionu. Přitom to nejčetnější – Novák a Nováková – používá téměř 70 tisíc lidí. Možná vás to překvapí, ale mezi příjmeními, která se u nás vyskytují jenom jednou, objevíte i docela obyčejná, jako jsou Kuňka nebo Vláčná. Na některá zase narazíte jen v jednom regionu. To je případ už zmiňovaného Blabla. Nezaskočí obyvatele Valašského Meziříčí, jinde ale zaručeně vzbudí údiv a úsměv.


Do 18. století u nás hrálo důležitější roli jméno křestní. Příjmení – jak už vyplývá z jeho názvu – stálo jen „při jméně“. A na významu nabylo, až když bylo třeba rozlišit od sebe větší počet lidí. Teprve císař Josef II. ho zavedl jako povinné.

V současnosti odborníky i laickou veřejnost zaměstnává debata o snaze některých žen nepřechylovat svá příjmení a uvádět je v mužském tvaru. Za všechny jmenujme aspoň televizní moderátorku Emmu Smetanu.

autor: spr