Hliněné hrady v Maroku odolávají zubu času po staletí. Teď je paradoxně ohrožuje rostoucí bohatství

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výhled z věže kasby na palmový háj

Hrady z nepálených cihel – takzvané kasby – lemují údolí řek, porostlá palmovými háji, i dlouhé oázy a připomínají, že lidé žijí na jihu Maroka už po staletí. Některé z nich neúprosně podléhají zubu času, jiné ještě odolávají, jako například kasba Šejcha al-Arabího v údolí řeky Draa.

Vstup do hliněné pevnosti na pahorku nad řekou střeží dřevěná vrata. Zdobí je obří Davidova hvězda, na které je hned několik různě velkých klepadel.

„Kasba Šejcha al-Arabího byla postavena na začátku 18. století. Žila tu celá rodina zakladatele – celý klan, který tehdy ovládal údolí řeky Draa,“ vítá mě mladík Mohammed, jeden z potomků někdejšího zakladatele kasby, jak sám o sobě říká.

Čtěte také

Jeho rodina je, tak jako většina ostatních v okolí, směsicí etnických Arabů a Berberů, kteří po staletí žili v míru vedle sebe, ale i válčili. „Žili tady i židé. Vyráběli šperky, vytvořili například dekorace na stropech, okna a také bránu kasby,“ vysvětluje Mohammed výzdobu vstupní brány.

Před bránou s Davidovou hvězdou se nechal vyfotit jen Mohammedův děda

Hliněná tradice

Vnitřek pevnosti je tmavý, jen do velké centrální haly prochází světlo velkým čtvercovým otvorem uprostřed stropu z hlíny a bambusu. Tady místní velmož kdysi soudil nebo se scházel s poddanými a vládci okolních pevností.

Mohammed mě ale vede po schodech nahoru do obytné části, kde už pobíhají malé děti. „Tady na terase žije rodina majitele,“ ukazuje. „A tady jíme – většinou celá rodina pohromadě. Jen když přijdou hosté, pak s nimi jsou pouze muži a ženy jdou do vlastní místnosti.“

Odcházejí a zapomínají

Nad celou kasbou se tyčí čtyři strážní věže. V jedné z nich se chovají kanárci, z ostatních se nabízí hezký přehled po okolí – dole v údolí řeky je rozlehlý palmový háj, na druhé straně pak vesnice z hliněných domů. A vedle ní nové domky, které většinou patří rodinám, které mají někoho v Evropě, vysvětluje mi Mohammed.

Čtěte také

„Jsou bohatší a chtějí žít moderním způsobem života. Někteří si domy předělali, jiní si rovnou postavili nové nebo se odstěhovali dál,“ dodává. Opuštěné ovšem nejsou jen části vesnice, ale i celý kus rozlehlé hliněné kasby. Vedlejší terasa se propadá – stropy z bambusu, palmového dřeva a hlíny se postupně rozpadají.

Terasy hliněné pevnosti a přilehlé vesnice

„Dva bratři mého otce chtěli raději žít moderním způsobem života ve velkých městech, v Marrakéši nebo Casablance, a svou část kasby opustili. Je to asi dvacet let, co odešli,“ říká Mohammed. Zapomněli, že za sebou nechali nejen domov, ale i chátrající kulturní památku, posteskne si vyčítavě.