Historie uchovaná pod nánosem fasád: padesát let proměn Václavského náměstí

V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů hrdinství a odhodlanosti. Okupace zanechala stopy nejen v náladě společnosti, ale také v domech. Co zažívaly pražské ulice a jak se za 50 let změnily? Prohlédněte si fotografie a přečtěte si jejich historii. Druhý článek série se věnuje historii domů na Václavském náměstí.

Město spalo, zatímco se na ruzyňském letišti objevily speciální letouny vyslané z Ruska. O pár hodin později hranice překročily první okupační tanky. Epicentrem pražského dramatu se stalo Václavské náměstí a Vinohradská třída. Do fasád domů se zavrtaly kulky, ulicemi se nesl dým hořících strojů. Po padesáti letech žije Václavské náměstí turistickým ruchem, na Vinohradské ulici vyrostly desítky kaváren, restaurací a obchodů. Jak se do podoby města vepsala historie?

Roh Štěpánské ulice a Václavského náměstí

Dobová fotografie zachycuje tank stojící na chodníku před palácem Rokoko. Podobným způsobem byly v době okupace „obsazeny“ všechny rohy Václavského náměstí, ulice Politických vězňů a Opletalova. Ačkoli to z fotografie není patrné, průčelí budovy patří k nejvýraznějším z celého náměstí.

Palác Rokoko získal svůj název od místního vyhlášeného kabaretu. Později se z něho stala scéna, kde hostovalo například Osvobozené divadlo. V 70. letech bylo Rokoko zapsáno mezi Městská divadla pražská.

Komplex tří paláců (Rokoko, Lucerna a Expobank) dnes vlastní tři různí majitelé, stejně jako v době svého vzniku. Architekt Emil Králíček je vystavěl na pomezí kubistického a secesního slohu. Investor, pražský advokát Josef Šupich, vnímal stavbu budovy jako investici – a jeden ze tří paláců je dnes skutečně ve vlastnictví jeho potomků. Ti jej po revoluci získali v restituci a v roce 2005 nechali zrekonstruovat.

Podívejte se také na fotogalerii prvního dílu, kde jsme sledovali historii Opletalovy ulice a Senovážného náměstí.

Zajímavým prvkem komplexu budov jsou pasáže prodchnuté denním světlem, které sem proniká stropními vitrážemi. V roce 1999 k výzdobě paláce Lucerna přibyla socha svatého Václava na mrtvém koni. Jejím autorem je David Černý.

Václavské náměstí 41, Palác knih Luxor

Na fotografiích vidíme jednu z prvních ukázek funkcionalistické architektury v Praze. Stojí v horní části Václavského náměstí od roku 1927.

Dům navrhl Bohumír Kozák, jehož nejrozsáhlejším dílem je komplex budov Thomayerovy nemocnice. Palác Avion (dnes Palác knih Luxor) je střídmější, nicméně architektonicky cenná budova.

První patro sloužilo jako kavárna, také tu až do 30. let sídlil kabaret, tančírna a v podzemí kino Avion (později Letka, ještě později Čas), kde se promítaly i barevné americké filmy.

Palácem prochází pasáž vedoucí do sídla ČTK v Opletalově ulici, což byla ve dnech okupace horká adresa – okupanti se snažili tiskovou agenturu obsadit. To se jim 21. srpna chvilku před půlnocí skutečně podařilo. Tank míří k Národnímu muzeu, jehož fasádu sovětští vojáci rozstříleli v domnění, že jde o budovu Československého rozhlasu.

Na fotografii z roku 2018 chybí rohový dům zvaný U Turků. I jeho podobu ve stylu Art deco Bohumír Kozák ovlivnil. Navzdory protestům ze strany odborné veřejnosti byla stavba v roce 2017 zdemolována.

Čtěte takéDemolice na Václavském náměstí? Praha nejsou Benátky, ale i průměrný dům si zaslouží stát, tvrdí architekti

Samotný Palác Luxor dnes vlastní rakouská společnost. Původní logo firmy Prago-Union na budově vystřídal oranžový nápis Knihkupectví Luxor, které před 17 lety obsadilo čtyři patra budovy. Stalo se dokladem toho, že na Václavské náměstí se v posledních letech vrací každodenní život. Staré kino je však pro veřejnost zavřené a velkou část prostoru náměstí dnes zabírá množství projíždějících i parkujících automobilů a reklamních billboardů.

Václavské náměstí 42, 44, 46, Bankovní dům

Naproti Paláci Luxor stojí impozantní stavba zastřešující hned tři vchody. Neoklasická budova s fasádou z leštěného kamene vyrostla na místě domu U Primasů, kde sídlil měšťanský pivovar.

Návrh domu si u pardubického architekta Františka Roitha, žáka vídeňského urbanisty Otty Wagnera, objednal Poštovní šekový úřad. Nárožní dům má čtyři křídla a jeden ze vchodů ústí do Štěpánské ulice. Monumentální železobetonová stavba ukrývala v době svého vzniku přes 800 m² velký trezor s pancéřovanými dveřmi, padesát výtahů a potrubní poštu. V padesátých letech proběhla rekonstrukce, aby dům lépe vyhovoval potřebám Státní banky, a na počátku šedesátých let vznikly prosklené nárožní výlohy. Za nimi od té doby sídlí knihkupectví (původně Orbis, dnes Kanzelsberger).

A pak přišel rok 1968. Na fotografii vidíme kolonu tanků mířící na horní část Václavského náměstí nebo snad i dál na Vinohradskou třídu, před sídlo Československého rozhlasu.

Čtěte takéOd kubistického unikátu po rozhodnutí o demolici. Podívejte se na Libeňský most v proměnách času

V devadesátých letech proběhly další úpravy interiéru budovy, tentokrát pro Komerční banku, která v domě sídlí dodnes. Kromě banky a knihkupectví zde najdeme francouzskou pekárnu.

Fotografie zachycuje také jednu z dominant Václavského náměstí, věž takzvaných Šupichových domů na protější straně Štěpánské ulice.

Lbbw Bank, Václavské náměsti v Praze 1

Pražský advokát Josef Šupich si přál vystavět víceúčelový palác. Ten skutečně na počátku 20. století vznikl podle návrhu Emila Králíčka, architekta, který rád kombinoval secesi a kubismus. Dům dodnes plní původní funkci: uvnitř sídlí množství obchůdků a kaváren.

Z oken věže se Václavské náměstí jeví jako na dlani. Geometrická skladba dlažby zas působí jako dětská stavebnice

Pražské pasáže jsou jedinečné co do rozlehlosti i provázanosti. Modernistická pasáž Rokoko a secesní Lucerna patří mezi jedny z nejkrásnějších pasáží v Praze.