Havlíček: Měli jsme nástroje na ztlumení nárazu dražší elektřiny. Vládní koalice to odmítla

Poslanecká sněmovna se odmítla zabývat návrhy zákonů z dílny odcházející vlády, jimiž se měly zmírnit dopady zdražení energií. Nemají pravdu kritici návrhů, když říkají, že by nepomohly těm, kteří si pomoc zaslouží, a vyšly by zbytečně draho? Je možné lidem postiženým zdražením pomoci jinými cestami? Hostem Vladimíra Kroce je Karel Havlíček, odstupující vicepremiér a ministr dopravy, průmyslu a obchodu. 

Pojďme k myšlence stanovit nulovou sazbu DPH u elektřiny a plynu na celý příští rok – nemají pravdu kritici tohoto plánu, že příliš nepomůže těm, kterých se zdražení dotkne nejvíce?

Čtěte také

To by popřeli to, co dělá celá řada jiných evropských zemí. Pokud se nepletu, tak je 11 zemí, které snížily DPH buď na nižší sazbu, nebo dokonce až na 5 procent. Ale my musíme najít nástroj, který pomůže těm, kterých se to okamžitě dotkne, a to bude 90 procent našich obyvatel, kteří budou mít zásadně vyšší ceny za energii o 30 až 70 procent. My nemůžeme vybírat tisíce domácností a zvažovat a testovat, jestli mají vyšší příjmy nebo nižší příjmy, to se nedá technicky zvládnout. Můžeme udělat nějaká rychlá, plošná opatření tak, aby to pro všechny bylo administrativně schůdné. A na to máme jediné dva nástroje, buď snížení DPH, nebo odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Zákazník s tím nemá žádný problém, na konci měsíce mu přijde faktura s nižší sazbou, což by dělalo v těchto dvou případech 35 procent.

Zrušení DPH na energie by znamenalo výpadek příjmů rozpočtů ve výši zhruba dvou miliard korun měsíčně, tedy něco kolem 25 miliard ročně. Můžeme si to v současné situaci dovolit?

Musíme si odpovědět, jestli chceme, nebo nechceme pomoct. Rozumím tomu, že pokud přijde příští vláda a řekne – nechceme nikomu pomáhat, chceme šetřit, nechceme zvyšovat deficit rozpočtu, tak to je regulérní názor, možná i pochopitelný požadavek budoucí vládnoucí garnitury. A pak je třeba to říct. Nástroje, které chtějí zaktivovat, to znamená nějakou okamžitou pomoc, nepomůžou plošně. Pak si musíme zodpovědět to, že si bereme na zodpovědnost, že naše domácnosti a firmy budou tyto částky platit. Většina evropských zemí se snaží vymyslet nástroje, kterými náraz ztlumí. Takové nástroje jsme měli, a to včera budoucí vládní koalice definitivně odmítla.

Asi 150 tisíc zákazníků zůstává v režimu dodavatele poslední instance. Jak rozumíte tomu, že ještě nepřešli ke standardnímu dodavateli?

Bylo jich necelý milion, v tuhle chvíli je jich přibližně 150 tisíc a mají na to šest měsíců. Problém nastal začátkem října a jsme po dvou měsících toho, kdy se o to začali všichni zajímat, nebo kdy byli v režimu poslední instance. To, že už přešlo 85 procent, není až tak špatné. Je to dáno tím, že celá řada z nich nereaguje na dopisy, maily, telefonáty a ti dodavatelé posledních instancí je musí náročně vyhledávat. Musí je buď osobně navštívit, nebo zjišťovat, kde se nachází, potřebují doručit to, že už jsou u někoho jiného. Ale domnívám se, že po šesti měsících bude drtivá většina u svých dodavatelů.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.