Folk před Sametovou revolucí a po ní
V 68 dílech seriálu jsme se setkávali s nejrůznějšími protagonisty českého, ale i zahraničního folku, abychom tuto řadu dnes dílem 69 symbolicky uzavřeli. V knize Děkuji za bolest aneb Náboženské prvky v české folkové hudbě 60. a 80. let Zdeněk Nešpor vidí nejdůležitější rys českého folku v tom, jak přiblížil naše hudební vnímání tomu západnímu. I u nás tak začalo platit, že v pozdně moderní společnosti folková hudba působí jako hodnotový a ideový zdroj sociálního jednání. A stává se tak na čas jednou z náhrad tradiční religiozity.
Když se v našem folku objevovaly náboženské motivy, většina posluchačů je brala jako protest proti tehdejším politickým a sociálním poměrům. Značná část společnosti brala folk a náboženství jako protikladné hodnoty k tomu, co režim nabízel. Folková hudba nesporně přispěla k listopadové revoluci a nebylo jistě náhodou, že s jejím šířením do krajů pomáhali prakticky všichni písničkáři.
S pádem komunismu ovšem padl i společný nepřítel, najednou nebylo proti komu protestovat a atraktivita folku se pozvolna vytrácela. V důsledku toho se v devadesátých letech stal folk buď vyloženě náboženskou hudbou, kterou poslouchá málokdo, anebo v tématech i posluchačské rezonanci hynul na úbytě, poněvadž nepřítel padl a riziko politicky motivovaných postihů zmizelo. I když jak pro koho, čehož byl důkazem písničkář nejznámější - Karel Kryl.
O tom, jak jsme si vedli v uplynulých 20 letech na poli takzvané duchovní písně, hudby s přesahem, či o něčem si budeme povídat v příštím seriálu nazvaném Noemova archa s podtitulem 20 let písniček, se kterými se dá přežít i potopa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
