Folk před Sametovou revolucí a po ní

13. září 2009
Doteky víry

V 68 dílech seriálu jsme se setkávali s nejrůznějšími protagonisty českého, ale i zahraničního folku, abychom tuto řadu dnes dílem 69 symbolicky uzavřeli. V knize Děkuji za bolest aneb Náboženské prvky v české folkové hudbě 60. a 80. let Zdeněk Nešpor vidí nejdůležitější rys českého folku v tom, jak přiblížil naše hudební vnímání tomu západnímu. I u nás tak začalo platit, že v pozdně moderní společnosti folková hudba působí jako hodnotový a ideový zdroj sociálního jednání. A stává se tak na čas jednou z náhrad tradiční religiozity.

Když se v našem folku objevovaly náboženské motivy, většina posluchačů je brala jako protest proti tehdejším politickým a sociálním poměrům. Značná část společnosti brala folk a náboženství jako protikladné hodnoty k tomu, co režim nabízel. Folková hudba nesporně přispěla k listopadové revoluci a nebylo jistě náhodou, že s jejím šířením do krajů pomáhali prakticky všichni písničkáři.

S pádem komunismu ovšem padl i společný nepřítel, najednou nebylo proti komu protestovat a atraktivita folku se pozvolna vytrácela. V důsledku toho se v devadesátých letech stal folk buď vyloženě náboženskou hudbou, kterou poslouchá málokdo, anebo v tématech i posluchačské rezonanci hynul na úbytě, poněvadž nepřítel padl a riziko politicky motivovaných postihů zmizelo. I když jak pro koho, čehož byl důkazem písničkář nejznámější - Karel Kryl.

O tom, jak jsme si vedli v uplynulých 20 letech na poli takzvané duchovní písně, hudby s přesahem, či o něčem si budeme povídat v příštím seriálu nazvaném Noemova archa s podtitulem 20 let písniček, se kterými se dá přežít i potopa.

autor: Karel Vepřek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.