Foglar stvořil mýtus, tvrdí jeho zapálení obdivovatelé z divadla Sklep

28. září 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Vorel a Tomáš Hanák v debatě

Divadlo Sklep se netají hlubokým obdivem k dílu a odkazu Jaroslava Foglara. V každé jejich hře se objeví něco z Rychlých šípů. Se svým vztahem k foglarovkám se na své domovské scéně na Dobešce Radiožurnálu svěřili tři z nich – Tomáš Vorel, Václav Marhoul a Tomáš Hanák.

„Je v tom i vzkaz divákům, protože předpokládáme, že jsou ze stejného masa a kostí jako my,“ říká Tomáš Hanák a doplňuje, že v rámci Sklepa se pořádaly taky soutěže ve znalostech Foglara, ve kterých se členové divadla pravidelně umisťovali na předních místech.

Rychlé šípy ve filmu

„Jednu dobu jsem chtěl natočit všechno, co souvisí s Jaroslavem Foglarem,“ ilustruje své zapálení pro Jestřábovo dílo režisér Tomáš Vorel. O Rychlých šípech byly dokonce i jedny z jeho prvních filmů. V plánu měl i natočení Stínadelské trilogie, k němuž mu spisovatel krátce po sametové revoluci udělil autorská práva na dobu dvou let. Na projekt se režisérovi ovšem nepodařilo sehnat dostatek financí, a tak k jeho natočení nedošlo.

Na Rychlé šípy se dá dívat taky jako na absolutně šílenou a vykloubenou černou kroniku, protože v těch příbězích neustále někdo umírá.
Václav Marhoul

„Myslím, že je to dobře. Čtenáři mají Rychlé šípy tak v hlavě, že je v podstatě nemožné obsadit herce do rolí jednotlivých postav. Mirek Dušín je vždycky trochu tlustý, Rychlonožka vysoký…“ vysvětluje Tomáš Vorel s tím, že Rychlé šípy by šlo natočit dobře asi jedině jako animovaný film.

Nadílka Tondy Pírka

Den před Štědrým dnem pořádá divadlo Sklep už od roku 70. let v Kunratickém lese Nadílku Tondy Pírka. Na to, jak nápad vznikl, už si představitelé divadla nevzpomínají, ale jisté je, že za ta desetiletí se původně improvizovaná akce rozrostla do velkolepých rozměrů. Účastníci nadílky přinesou věci, které nepotřebují nebo chtějí věnovat dál, zabalí je a nadělí si je navzájem.

Tomáš Vorel a Václav Marhoul

Akce je spojená s procházkou Kunratickým lesem a zakončená zpěvem koled na protějším kopci. Mezitím hlavní organizátor David Vávra určí představitele Tondy Pírka, a ten všechny dárky ukradne. A pak už se vše odehrává přesně podle Foglarova příběhu o sirotkovi Tondovi z cihelny, který, dojat zpěvem koled, ukradené dárky vrátí.

Foglar je legenda, stvořil mýtus

„Jakkoli si z toho někdy děláme legraci, skautské zásady v nás jsou,“ potvrzuje Tomáš Hanák. „Foglarovo dílo, i když ho kritici někdy zesměšňují jako červenou knihovnu a brak, přetrvá, protože je v něm skrytý mýtus,“ dodává Tomáš Vorel.

„Tak jako existují čtyři světové strany, existují i čtyři světoví autoři, které spojuje neuvěřitelná představivost a touha po dobrodružství a romantice. A to je Jules Verne, Alexander Dumas, Karel May a Jaroslav Foglar,“ uzavírá poslední z trojice Sklepáků Václav Marhoul.

Jejich oblíbené hlášky?

„Ten Mirek Dušín krásně běží.“ – scenárista, režisér a herec Tomáš Vorel

„A sáfra!“ – scenárista, režisér a herec Václav Marhoul

„Ale co chce udělat ten s tím dřevem…?“ – herec a moderátor Tomáš Hanák

autoři: Vladimír Kroc , and | zdroj:
Spustit audio