Všichni dobří rodáci – zakázaný obraz poválečného života, který zasáhla kolektivizace

Čtěte takéVzpomínáme na rok 1968! Časová osa, články a medailonky na webu projektu

Režisér snímku Vojtěch Jasný do Rodáků obsadil obyvatele Bystrého a okolních obcí na Vysočině, kde se film natáčel.

Většina herců a filmařů bydlela během natáčení v místních rodinách. Jasný popisoval, jak společné soužití probíhalo: „A oni se sžili a zase ti rolníci se od nich naučili herectví. Z těch lidí se stali filmoví herci, takoví praví. A z herců se stali opravdoví lidé.“

Ústřední roli Františka, který odolával vstupu do zemědělského družstva nejdéle, ztvárnil Radoslav Brzobohatý. Brzobohatý se s Vojtěchem Jasným znal už ze studií na gymnáziu a mluvili spolu prý valašsky.

Režisér mu oznámil, že pro něj má nějakou roli už pár let předem a dodal: „Musíme počkat, až ten život budeš mět v ksichtu.“ Rok před natáčením Rodáků Jasný Brzobohatému řekl: „Tož už to v ksichtu máš, už tam ten život je, už jdeme točit.“

Ve filmu se objevuje mohutné zvonění – jde o zvon bysterského kostela, největší zvon, který ve filmu zazní. V kostele samotném se odehrávalo i několik scén v Rodácích.

Nahoře na kůru za varhanama sedí pan Brodský jako komunista… A s bysterským sborem doplněným o svitavské zpěváky trénuje píseň Sláva Stalinovi a Benešovi.

Zbyněk Unčovský, pamětník natáčení

Podle Zbyňka Unčovského je film popisem toho, jak kolektivizace v té době probíhala ve většině venkovských družstev: „To byl obrázek, jak to opravdu v této republice vypadalo.“