Pařížský Sokol patří mezi nejstarší sokolské spolky na světě. I jeho členové přilétnou na slet

Pařížský Sokol patří mezi nejstarší sokolské spolky na světě. Není to tak dlouho, co oslavil 130. narozeniny a každoročně pořádá i ples na východě Paříže. „Plesání, polka, valčík. To Francouzi neznají. Máme možnost přenést kousek Česka do Francie,“ vypráví místostarostka pařížského Sokola Petra Trnková.

8 fotografií

„Ve Francii jsme určitě nejstarší krajanská organizace, která bázi držela na tom, co Sokol skutečně znamenal v pojetí Tyršova ,Ve zdravém těle, zdravý duch‘. Začalo to tím, že gymnastika, prostná, uchvátila Francouze. Jezdili do Prahy,“ pokračuje.

Vznik pařížského Sokola

Čtěte také

Bez legionářů a Sokolů by nebyla republika. Legie bojovaly na frontě, Sokol v domácím odboji

Sokol vznikl v Paříži už v roce 1892. Velký podíl na tom měla Českoslovanská beseda i předseda francouzské gymnastické federace Joseph Sansbœuf, který se o rok dříve zúčastnil všesokolského sletu v Praze. Sokolové ve Francii pomáhali se vznikem dalších sokolských organizací ve světě a podíleli se také na vzniku samostatného Československa. Po vypuknutí první světové války se zapojili do cizinecké legie a bojovali v rotě Nazdar například u francouzského Arrasu.

„Zúčastňujeme se různých piet i v místech, kde umírali Češi. Jezdíme třeba na hřbitov La Targette u Arrasu nebo do Darney ve Vogézách, ale taky na hřbitov Pere-Lachaise a k Vítěznému oblouku v Paříži. Roky jsem na těchto obřadech nosil vlajku,“ vypráví chvilku v češtině a chvilku zase ve francouzštině Pierre Špoutil.

Náčelnice pařížského Sokola s dcerou|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Jeho tatínek byl Čech a maminka Francouzka, poznali se na plese. Pierra počali ještě v Československu, ale narodil se už ve Francii v roce 1955. „Poprvé jsem ilegálně přejížděl hranice ještě když jsem ani nebyl na světě. Matka byla těhotná. Táta se schoval do vyvýšeného sedadla, které v autě vyrobil.“

Českoslovenští emigranti v Sokolu

Pierre je starostou pařížského Sokola už zhruba deset let. Dnes má organizace kolem 100 členů. Jedním z nich je i fyzik a matematik Jiří Bystrický. I on býval sokolským starostou a i on do Francie emigroval. „30. dubna 1969 jsme odjeli. Říkali jsme si, co by se mohlo stát 1. května. Potom jsem si požádal u Francouzů o prodloužení pobytu,“ vysvětluje. 

Čtěte také

„Beneše chceme na Hradě, nechceme ho v zahradě.“ Po únoru se Sokol dostal pod vliv komunistické strany

„V pařížském Sokolu bylo hodně lidí, kteří utekli z Československa koncem 40. nebo 60. letech – v těžkých chvílích českých dějin. I dnes je v Sokolu významná česká diaspora. Tito lidé ale u nás obvykle zůstávají tak dva tři roky a pak se vracejí do Česka.“

Olivier je sekretář pařížského Sokola. Jeho tatínek, původem ze Znojma, utekl z Československa po komunistickém převratu v roce 1948. Olivier se narodil ve Francii a má za sebou několik sokolských sletů, ten letošní v Praze má být jeho osmým.

V zítřejším díle se podíváme za Sokoly do Rakouska, se kterými natáčel náš zpravodaj Ladislav Novák.