Fenomén Sokol. Jak se na slet připravují sokolové z celého světa?

Pařížský Sokol patří mezi nejstarší sokolské spolky na světě. I jeho členové přilétnou na slet

Ve zdravém těle zdravý duch. Známým sokolským heslem se neřídí jen sokolové v Česku, ale také členové tohoto spolku ve světě. Ve třetím díle reportážního seriálu se podíváme za sokoly do Francie. I oni se pilně připravují na všesokolský slet v Praze, kam koncem června přijedou desítky tisíc cvičenců a diváků. Francouzští sokolové vyšlou do Česka tým zhruba třiceti lidí, kteří si mimo společné tréninky najdou čas i na tanec.

Pařížský Sokol patří mezi nejstarší sokolské spolky na světě. Není to tak dlouho, co oslavil 130. narozeniny a každoročně pořádá i ples na východě Paříže. „Plesání, polka, valčík. To Francouzi neznají. Máme možnost přenést kousek Česka do Francie,“ vypráví místostarostka pařížského Sokola Petra Trnková.

„Ve Francii jsme určitě nejstarší krajanská organizace, která bázi držela na tom, co Sokol skutečně znamenal v pojetí Tyršova ,Ve zdravém těle, zdravý duch‘. Začalo to tím, že gymnastika, prostná, uchvátila Francouze. Jezdili do Prahy,“ pokračuje.

Vznik pařížského Sokola

Čtěte také

Sokol vznikl v Paříži už v roce 1892. Velký podíl na tom měla Českoslovanská beseda i předseda francouzské gymnastické federace Joseph Sansbœuf, který se o rok dříve zúčastnil všesokolského sletu v Praze. Sokolové ve Francii pomáhali se vznikem dalších sokolských organizací ve světě a podíleli se také na vzniku samostatného Československa. Po vypuknutí první světové války se zapojili do cizinecké legie a bojovali v rotě Nazdar například u francouzského Arrasu.

„Zúčastňujeme se různých piet i v místech, kde umírali Češi. Jezdíme třeba na hřbitov La Targette u Arrasu nebo do Darney ve Vogézách, ale taky na hřbitov Pere-Lachaise a k Vítěznému oblouku v Paříži. Roky jsem na těchto obřadech nosil vlajku,“ vypráví chvilku v češtině a chvilku zase ve francouzštině Pierre Špoutil.

Náčelnice pařížského Sokola s dcerou

Jeho tatínek byl Čech a maminka Francouzka, poznali se na plese. Pierra počali ještě v Československu, ale narodil se už ve Francii v roce 1955. „Poprvé jsem ilegálně přejížděl hranice ještě když jsem ani nebyl na světě. Matka byla těhotná. Táta se schoval do vyvýšeného sedadla, které v autě vyrobil.“

Českoslovenští emigranti v Sokolu

Pierre je starostou pařížského Sokola už zhruba deset let. Dnes má organizace kolem 100 členů. Jedním z nich je i fyzik a matematik Jiří Bystrický. I on býval sokolským starostou a i on do Francie emigroval. „30. dubna 1969 jsme odjeli. Říkali jsme si, co by se mohlo stát 1. května. Potom jsem si požádal u Francouzů o prodloužení pobytu,“ vysvětluje. 

Čtěte také

„V pařížském Sokolu bylo hodně lidí, kteří utekli z Československa koncem 40. nebo 60. letech – v těžkých chvílích českých dějin. I dnes je v Sokolu významná česká diaspora. Tito lidé ale u nás obvykle zůstávají tak dva tři roky a pak se vracejí do Česka.“

Olivier je sekretář pařížského Sokola. Jeho tatínek, původem ze Znojma, utekl z Československa po komunistickém převratu v roce 1948. Olivier se narodil ve Francii a má za sebou několik sokolských sletů, ten letošní v Praze má být jeho osmým.

V zítřejším díle se podíváme za Sokoly do Rakouska, se kterými natáčel náš zpravodaj Ladislav Novák.

autoři: Martin Balucha , mak
Spustit audio

Související