Fakulta, rok poté. Poslechněte si pět silných příběhů spojených s tragickým výročím
„Musíme prostor navracet původnímu účelu.“ Ve dvou učebnách filozofické fakulty vznikla pietní místa
Před necelým rokem zasáhla Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze největší tragédie svého druhu u nás. Student tam zastřelil 14 lidí a dalších 25 zranil. Událost však ovlivnila i ty, kteří vyvázli bez fyzického zranění, odnesli si psychická traumata. Chod fakulty se pak na několik týdnů zastavil a do normálu se vracel postupně. Ve dvou učebnách, kde střelec zavraždil nejvíc lidí, vznikla pietní místa.
„Rozhodli jsme se, že postupně musíme prostor navracet původnímu účelu, což je věda, výzkum a výuka. V téhle místnosti se instaluje knihovna, bude z ní seminární studijní místnosti,“ říká proděkanka filozofické fakulty Michaela Slussareff, se kterou sedíme v jedné z pietních místností.
Čtěte také
„V předešlých dnech jsme transformaci zahájili uměleckou performancí pánů (Patrika) Hábla a (Michala) Rataje. Od toho dne se proměňuje tím způsobem, že věci z chodby se postupně přesouvají do jedné místnosti, která zůstane pietní místností,“ dodává.
Celá budova musela být po tragické střelbě uzavřená, postupně se ale otevírala: „Budova byla uzavřená měsíc, možná o něco málo déle. Bylo to zejména z toho důvodu, že při evakuaci byly poškozeny všechny dveře.“
Čtěte také
„Během toho měsíce probíhal na náměstí Jana Palacha takzvaný Měsíc pro fakultu, aby se akademická komunita mohla scházet. V tu dobu to bylo velmi důležité. Potom se budova postupně otevírala po patrech, protože opravy se někde trochu táhly. Ale myslím, že se to podařilo velmi rychle,“ popisuje proděkanka.
Modifikace výuky
Po události se fakulta snažila, aby se pedagogický a výzkumný záměr narušoval co nejméně. „Letní semestr probíhal normálně, jenom studující měli mnoho úlev, které mohli a nemuseli využít. Zimní semestr probíhal úplně běžně. V posledních dvou týdnech zase umožňujeme modifikace výuky, protože ne pro všechny může být toto období příjemné,“ upozorňuje Slussareff.
Děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková si myslí, že po tragické střelbě se změnila pozornost studentů vůči sobě: „Změnila se i snaha hledat řešení, aby kolegům, studujícím bylo dobře, aby se jim dobře studovalo. Vede k dobrým výsledkům, návrhům a zlepšením života na fakultě na všech úrovních, nemyslím jen ve vedení fakulty.“
Čtěte také
„To je věc, kde vidíme vzepětí. Fakultní společenství si víc říká o to, co potřebuje. My se potom podle těch potřeb můžeme snažit vyjít vstříc,“ dodává.
Oběti tragédie si lidé připomenou v sobotu – přesně rok po události – nejdříve benefičním koncertem v kostele Nejsvětějšího Salvátora, na to naváže smuteční průvod a pietní akt před budovou fakulty. Vše zakončí bohoslužba v katedrále svatého Víta.
Radiožurnál chystá na sobotu 21. prosince speciální vysílání, které začne v 15.00.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
