Existují lži, které jsou neodhalitelné, přiznává psycholog, který se snaží odhalovat nepravdy
Schopnost odlišit lež od pravdy je relativně složitá – je nutné zapnout pozorovací kanály a chvíli si s člověkem povídat, a tím otestovat konzistenci a spontánnost promluvy. Právě tím se zabývá takzvaná Ekmanova metoda, která umožňuje číst z tváře skryté emoce. Kurty této metody má za sebou i psycholog Jan Ženatý.
Ekmanova metoda spočívá v tom, že jsme schopni podle pohybů v mimice rozeznat 7 základních emocí, například když někdo prožívá strach, tak reaguje na ohrožení. A pokud někdo vypráví, že se těší na dovolenou, a zároveň mu v tváři prosakuje výraz znechucení, tak jde o dvojznačnou informaci. „V tomto případě se potřebuji trochu doptat,“ vysvětluje.
Ale neřídí se jenom pohledem do obličeje, snaží se také vnímat pohyby celého těla, který reflektuje míru nervozity. „Poslouchám hlas, který reflektuje vnitřní stav, dívám se na obsah slova a verbální styl, tedy jakým způsobem člověk hovoří,“ přibližuje.
Obličej je totiž ze všech pěti kanálů nejvíce spolehlivý, a 7 vrozených emocí prožíváme ve velmi podobných situacích – už třeba malé miminko, když cítí hněv tak zapojí svalové partije.
Sedm základních emocí Ekmanovy metody: překvapení, strach, znechucení, pohrdání, hněv, smutek, radost
A třeba takový úsměv není stoprocentně spolehlivý pro radost. „Maskujeme jiné emoce, radost je spolehlivá v oblasti očí, vzniká drobné vráskování,“ podotýká. Obočí pak nadzvedáváme jako určité gesto, v kombinaci s otevřeným okem jde o mírný výraz překvapení.
Přesto, schopnost rozeznat lež na úrovní Ekmanova pozorování lze tak na 60 procent. „Existují lži, které jsou neodhalitelné a lháři, kteří umí lhát opravdu dobře,“ říká s tím, že v momentě, kdy někdo věří, co říká, tak není schopen zjistit, zda lže nebo ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
