Energie za všechny peníze. Jak stoupající ceny mění strategie obcí, krajů a organizací?
Fotovoltaické panely, nová okna, venkovní žaluzie nebo fasáda. Základní umělecká škola rekonstruuje i kvůli úsporám
Budova základní umělecké školy Leoše Janáčka v Havířově je skryta pod lešením. Škola se rekonstrukcí snaží uspořit výdaje za energie. Ve škole se tak instalují fotovoltaické panely, buduje vzduchotechnika a vyměňují stará okna za nová. Jakým způsobem se opravuje na hluk citlivá umělecká škola? Poslechněte si první díl seriálu.
Celá budova je obsazena stavebníky. Je těžké uvěřit, že za dveřmi by se už brzy měly ozývat stupnice na houslích nebo pokyny tanečního mistra. V minulém školním roce navštěvovalo školu bylo 750 žáků.
„Jsme na chodbě, která vede k tanečnímu oboru. Právě tady demontují stará okna a připravují prostor pro okna nová,“ ukazuje prostor školy ředitelka havířovské umělecké školy Anna Mikulová.
Její kancelář chrání před prachem provizorní rohožka. „Snažili jsme se, aby rekonstrukce začala v prostorách školy, které budeme nejvíce využívat hned od začátku školního roku, což jsou učebny hudebního oboru, které tato rekonstrukce zasáhla nejvíce,“ popisuje ředitelka.
Hudba a staveniště
Rozpočet rekonstrukce je téměř 30 milionů korun, konec odhadován na leden příštího roku. Do té doby se musí výuka skloubit se stavbou.
Čtěte také
„Počítáme s tím, že jakmile začne výuka, která na naší škole probíhá v odpoledních hodinách, hlučné práce nebudou realizovány. To bylo firmě jasné už na začátku. Teď pracují celý den, ale jakmile začne výuka, budou muset být hlučné práce omezeny,“ upřesňuje ředitelka Mikulová.
Úspora nejen pro školu
Cílem je maximální úspora výdajů za energie. Nová okna, venkovní žaluzie nebo fasáda jsou jenom začátek. Škola bude využívat vlastní sluneční energii z panelů na střeše.
„Případné přebytky budou dodány do místní distribuční sítě. Součástí projektu je také vybudování vzduchotechniky. Učebny výtvarné a hudební výchovy budou mít kompaktní rekuperační jednotku s automatickou regulací,“ popisuje projekt Miroslava Chlebounová za Moravskoslezský kraj.
Podle ředitelky školy je dobře, že se všechno dělá najednou. A že by se to na elektroměrech projevit mělo. „Samozřejmě doufáme, že nějaké finanční prostředky uspoříme,“ dodává.
Další v pořadí
Škol pokrytých fotovoltaikou začalo po celém Moravskoslezském kraji rychle přibývat, plány se tomu přizpůsobují.
Čtěte také
„Fotovoltaiku dostane například ZUŠ Klimkovice, ZŠ Čkalovova Ostrava-Poruba nebo Střední odborní škola dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Z aktuálně dokončených projektů, které přispívají k soběstačnosti budov, se jedná o instalaci fotovoltaické elektrárny na budově Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci a na domově Sagapo v Bruntále,“ vyjmenovává Miroslava Chlebounová.
A nejde jen o školy. „Právě budovaný domov pro seniory v Kopřivnici bude mít nejen fotovoltaickou leketrárnu, ale i kogenerační jendotku,“ dodává Chlebounová.
Zkušenosti s energetickou soběstačností havířovské základní umělecké školy Moravskoslezský kraj využije i při dalších rekonstrukcích.
Rušno mají kvůli energiím projektanti a stavební firmy také v nemocnicích. Tam se podíváme v dalším díle seriálu, ve kterém se přesuneme do Kutné Hory.
Související
-
Jak zkrotit energie. Praktické rady a tipy, jak ušetřit za plyn a elektřinu
V novém spotřebitelském seriálu vám poradíme, co skutečně vede k úsporám a které „zaručené“ triky se naopak ve výsledku příliš nevyplatí.
-
Energie nad zlato II. Ceny rostou, jak se připravit? Poslechněte si seriál Radiožurnálu
Válka na Ukrajině vrhla růst cen energií do nového kontextu. Poslechněte si nový seriál Radiožurnálu od pondělí do pátku v tradičním čase 8:50.
-
Energie nad zlato: Jak se rodiny připravují na skokový růst cen energií
Ceny energií strmě rostou a některé domácnosti se musí nenadálé situaci přizpůsobit. Poslouchejte týdenní seriál o dopadech růstu cen energií na životy lidí vždy v 8:50.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.