Ekonom Hindls: Deficit státního rozpočtu? O problému víme roky. Místo koncepce ale vláda tvoří mozaiku návrhů

„Problém je, že denně slyšíme od vlády něco nového. Jednou jsou to daňové odpočty nebo daňové výjimky, podruhé to je DPH, potřetí daň z příjmů nebo důchody. Více než ucelený koncept to bohužel připomíná sestavování mozaiky,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Přitom jde o velmi nepříznivá data ohledně deficitu, potažmo dluhu vůči hrubému domácímu produktu. „Proto bych si představoval ucelenější koncepci hned na začátku, kdy by se jasně stanovilo, jaký bude poměr výdajové a příjmové strany ve změnách příjmů a výdajů státního rozpočtu a podobně.“

Daň z příjmu

Vodicí nit v současné diskusi ale podle Hindlse zoufale chybí. „O problému ale víme roky. Návrhy a propočty sice vznikají, chybí tomu ale ucelenější a obecnější charakter. Navíc se vůbec neřeší klíčová daň z příjmu, i když se už o tom začíná mluvit.“

Daň z příjmu je totiž podle emeritního rektora Vysoké školy ekonomické neprogresivní. „15 a 23 % je poměrně málo. V ostatních státech je progrese daleko vyšší. Jsou i země, které se pohybují v té nejvyšší daňové sazbě až kolem 50 %. Programové prohlášení vlády v tomto směru je sice v tuto chvíli pořád ještě rigidní, na druhé straně už se připouští, že k jeho změně dojde. A můj názor je, že i z pohledu sociálně slabších je řešením zprogresivnění daně z příjmu.“

Kde škrtat?

Nápadů na to, kde šetřit, je přitom celá řada. Hnutí ANO navrhuje znovuzavedení EET, hnutí SPD by šetřilo na armádě, ministři dostali od šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury za úkol ušetřit 30 miliard na dotacích.

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Kdyby měla vláda špetku odvahy, měla by nepopulární reformy provést právě teď

„Už teď je ale jasné, že deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard se udržet nepodaří. K novele bude muset dojít. Ušetřit se přitom dá samozřejmě na výdajích státní správy, na zbytných dotacích, nepochybně i na některých zbytečných daňových výjimkách. Nemělo by to ale postihnout ty nejslabší. Na druhé straně klíčové položky neleží jenom na straně výdajů, ale jsou i na straně příjmů, což je ona zmiňovaná daň z příjmu.“

Sekera je totiž opravdu veliká. „Chybí nám 100 miliard. Takže je dobře, že návrhy vznikají. Zásadní koncepce se střednědobým výhledem tu už ale měla být. Ročně bychom se potřebovali dostat o jedno % hrubého domácího produktu dolů, což je zhruba 70 miliard. Rozhodování je ale velmi těžké. Jde samozřejmě i o politické body, bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci,“ uzavírá Richard Hindls.