„Durch die Waldbäume gut kamufliert“. Hřbitov tábora v Letech zkoumají archeologové

8 fotografií

Archeologové prováděli průzkum v blízkosti památníku obětem Romů a Sinthů, jen několik centimetrů po povrchem.

„V podloží, které je tvořené hrubým pískem, se při pozorném pohledu rýsují výplně hrobových jam. Ty jsou indikovány trošku odlišným zbarvením a jinou konzistencí zeminy. Tady vidíte několik oblouků.“

Kdybyste postoupili níže…

„Tak odhalíme kosterní pozůstatky jedné z obětí. Ta kyprá hlína vedle je zásyp hrobu, který jsme prozkoumali. Nacházel se na místě pohřeb ženy ve věku do 40 let, která byla pohřbena v rakvi v nezvykle skrčené poloze na levém boku se zkroucenýma rukama. Může to souviset se způsobem úmrtí. Kolegové z Muzea romské kultury nám předali zajímavé informace a vzpomínky bývalých vězňů z Hodonína, kde se uvádí, že ti, kteří umírali na tyfus bývali v této poloze. Bude zveřejněna antropologická analýza a já snad mohu prozradit, že krátce před smrtí byli vězenkyni vyraženy přední zuby, což zase indikuje cosi o dění v táboře.“

Vedle je i jiný hrob…

„Tady vidíme dno hrobové jámy, která nemá na délku ani metr a je pouze několik centimetrů pod dnešním povrchem. Tento hrob jsme otevřeli právě proto, abychom si ověřili, jakým způsobem byly pohřbívány děti. Je to dětský hrob a v něm byl novorozenec nebo dítě, které zemřelo do maximálně jednoho roku života.“

Co ty další jámy?

„Tyto dvě jámy protíná výkop, do kterého byl někdy v minulosti položen tzv. závlahový systém. Přes hroby tak jdou trubky.“

Otázkou zůstává, proč se archeologický průzkum v letech neprovedl dříve? A proč byly v táboře, označovaném jako pracovní, pohřbívány děti?

„Nechali jsme si udělat geofyzikální průzkum a nyní můžeme s metrovou přesností vymezit rozsah hřbitova. Víme, že je zde pohřbeno 120 jedinců a rozkládá se na zhruba 400 metrech čtverečných.“

Je tady tedy pohřbeno 120 lidí a z toho 70 dětí…

„Z těch 120 jedinců je něco přes 70 v individuálních hrobech a zbytek v hrobech masových. Ty by měly být podle plánku, který se zachoval někde tady při okraji pomníku a nahoře při okraji lesa.“

Dá se tedy říct, že stojíme na hřbitově?

„Přesně tak. Stojíme na tzv. provizorním táborovém hřbitově.“

Vznikl poté, co už nebylo místo na mirovickém hřbitově?

Archeologický průzkum v Letech u Písku|foto: Dušan Vágai

„Ano. Za epidemie břišního skvrnitého tyfu, která byla vedením tábora zcela zanedbána, umíralo 10 a více lidí denně. Tábor byl podle dobových dokumentů přeplněn. 15. ledna 1943 se na tomto místě sešla komise, kde byli zástupci velitelství tábora, okresního úřadu a protektorátního zemského úřadu. Z jednání komise dodnes existuje zápis, který je uložen v archivu v Třeboni, kde se přesně popisuje, proč se vybírá právě toto místo, jaké jsou půdní podmínky atd. Je tam jeden zajímavý detail, který naznačuje, jaká logika vedla k výběru místa, které je 300 metrů od tábora. Je tam napsáno, když to budu parafrázovat, že toto místo je skryto lesem před zraky veřejnosti. Přesně německy: durch die Waldbäume gut kamufliert“

Jaké jsou další výsledky výzkumu?

„Odhalili jsme sedm možná osm hrobových jam, ale zatím jsme zkoumali jen individuální hroby, nevíme, jak to vypadá v těch masových. Překvapila nás jedna věc: výplně hrobových jám postupně sesedá a vytvářejí se prohlubně. Došlo k tomu, že sem, 300 metrů od tábora, byla transportována zemina, která se nachází přímo v táboře. Našli jsme tady spáleniční vrstvu, která obsahovala trosky tábora – okenní výplně, stavební železo, ale také osobní věci vězňů. Stejnou terénní situaci jsme zkoumali přímo v táboře. Někdo si tedy v nějaké nám neznámé době dal tu práci a navážel sem zeminu a prováděl zde terénní úpravy, aby ty prohlubně nebyly vidět.“

Aby je neviděla veřejnost?

„To se můžeme pouze domnívat. Musel tam být časový odstup, než zemina slehla, ale kdy k tomu došlo, to skutečně nevíme. Kdyby sem v devadesátých letech přišel archeolog tak to, co my jsme tady teď ohledali, bylo vidět.“